Když přijde zima...

Myšky jsme opustili chvilku po tom, co porazili Půlnocovo zrádné povstání a vzpamatovávají se z něj. Navíc končil podzim a na zimu za dveřm...

Lovecraftovské šílenství #2

Doufám, že jsem vás naposledy Lovecraftem neodradila, protože dnes budu pokračovat. Měsíční močál je totiž druhým dílem Sebraných spisů a t...

Stráže? Říkal někdo stráže?

Ankh Morpork je město v tom nejhorším slova smyslu, co si jen člověk dokáže představit. Je přelidněný, zapáchá na kilometry daleko, voda ře...

Podzim v myším světě

Myši nemají dvakrát snadný život. Jsou malé, samy o sobě prakticky bezbranné a tím jsou snadnou kořistí pro predátory. A že těch není málo....

Lovecraftovské šílenství #1

Znáte to. Máte sice spoustu nepřečtených knih v knihovně, ale zrovna se vám do žádné prostě nechce. Není na ně ten správný čas, nálada, jso...

Střípky #3 říjen

Hodně dlouho jsem byla přesvědčená o tom, že nemám zas tak špatný time management a tak, že se školou budu nakrásně stíhat psát. Tenhle doj...

Čas na finále

Sérii Zámek a klíč chybí ke konci jen máloco. Děj je rozehraný a pomalu se sbíhá k finále, postavy prošly zásadním vývojem, Černá dáma už ...

Diagnóza: Tafofil

Urbex je dnes již poměrně známou a moderní záležitostí. Jen na fb existuje nespočet stránek zabývající se touto tematikou a přinášející pra...

Září

Na konci každého měsíce mám pocit, že se za těch zhruba 30 dní vlastně nic moc nestalo. A nakonec pokaždé toho vyhrabu poměrně dost, až mě ...

Všechny klíče Klíčova

V případě, že již máte doma celou sérii Zámek a klíč , je na pohled jasné, že Klíče království jsou jiné. Jejich bílá obálka mezi ostatním...

Bastienův rok

Když jsem Bastiena viděla poprvé, byl ještě drobounké, slepé štěňátko, co se mi prakticky vešlo do dlaně. Už tenkrát se děsně rád choval a ...

R.E.H. poprvé

Mýtus Cthulhu a Lovecraft je něco, o čem bych mohla mluvit dlouhé hodiny. Dny. Jenže mýtus Cthulhu už ve své době nerovnal pouze Lovecrafto...

Stíny poněkud jinak

Ačkoliv je u nás série Zámek a klíč  již nějakou dobu kompletní, já ji mám celou až teď. Protože byla Koruna stínů  již nějakou dobu vyprod...

Pátá návštěva Malazu

Každý máme svoje rituály, ať už knižní nebo jiné. Znamenají určitou rutinu a zároveň zachování rovnováhy znamenající, že svět je ještě v po...

Léto

Na léto jsem se jako pokaždé těšila jako na čas, kdy mám spoustu času na čtení, relax, kdy jezdím na cony, hudební festivaly a výzkum a vůb...

Na sever a ještě dál

Po Písni krve jsem byla na Pána věže poměrně natěšená. Jenže jsem udělala tu chybu a přečetla jsem si pár recenzí a názorů. To stačilo k ...

Superpadoušský plášť

Čas od času jako správná zástupkyně něžného pohlaví podlehnu marnotratnosti a koupím si něco prostě jen tak. Protože chci. Protože můžu. A ...

Planeta jménem Zrada

Občas si říkám, že vlastně není špatné pracovat v kavárně. Kamarádi vám sami od sebe nosí jídlo, ve chvílích volna si můžu číst a někteří s...

Mrtvoly kam se podíváš

Kdo by dnes neznal Hellboye? Rudého pekelného sympaťáka bojující za stranu dobra? A to tak úspěšně, že se jeho příběhy ve Spoutané rakvi  d...

Ve jménu Víry

České vydání série Stín krkavce  jsem postřehla nedlouho potom, co jsem se rozhodla, že si ji chci přečíst. Tak je jasné, jakou mi to asi u...

Mýtický New York

Jako malá jsem milovala pohádky. Měla jsem takový kufřík plný listů s pohádkami a snad všechny jsem znala nazpaměť. Jenže problém pohádek j...

Mišmaš - květen a červen

Situace – sedíte doma, koukáte na seriál a najednou si uvědomíte, že je už půlka července a vy jste doposud odkládali shrnutí za předchozí ...

Ptáček, co natahuje pružinu světa

Znáte to - zjistíte, že má vyjít knížka od vašeho oblíbeného spisovatele a tak se těšíte, že jí koupíte. Plus je to celkem bichlička, tak j...

Když peklo přestane existovat...

Není to tak dlouho, co se mě někdo na instagramu ptal, čím je vlastně Sandman tak zvláštní a výjimečný. A já zjistila, že nevím, co bych n...

Střípky přečteného #2

Zrada obou mých počítačů mi vše znesnadnila. Nejen, co se týče běžného fungování, ale hlavně psaní. Sice jsem úchylná na všemožně v ruce ps...

Neplánované volno a křemíkové nebe

Některá tvůrčí volna jsou nevyhnutelná, některá plánovaná, některá absolutně nečekaná a nevítaná. Jako tohle mé poslední. Ale ono se moc ni...

Klíč k hlavě

Zámkovi poslední rok neměli zrovna moc štěstí. Psychopat Sam Lesser jim zabil otce, museli se přestěhovat, začít znovu v cizí zemi a cizím ...

Do papírových měst a už nikdy zpět

Celá Greenománie šla vždycky mimo mě. Ale protože jsem neskutečně zvědavý tvor, podlehla jsem svodům Papírových měst. Kniha mi však ležela...

Čeho se bojí moudrý muž

Jméno větru jsem přečetla s takovým nadšením, že jsem se nemohla dočkat, až načnu Strach moudrého muže. V tu chvíli mi jen bylo líto, že ...

Pláč prázdné peněženky #4 - duben

Za knihy pokaždé utratím většinu výplaty. Není totiž nad pohled do plné knihovny plné skvělých knížek. Jenže potřebuji investovat i jinam, ...

Duben

Když jsem uvážila, jaký problém jsem měla koncem měsíce sepsat shrnutí března, rozhodla jsem se trochu změnit přístup. Pokud to nejde celé ...

Není klíč jako klíč

Komiksová série Zámek a klíč u nás vychází už nějakou dobu, ale to bych nebyla já, kdybych se k ní nedostala až dlouho potom, co to byla ho...

Kvothe Královrah

Na Kroniku královraha jsou různé názory. Jedni ji milují, jiní ji zavrhují. Dokonce jsem narazila na přirovnání k velikánům žánru, Písni l...

Proti Pannionům

Co jsem Malazskou knihu padlých začala číst, po každé knize jsem si udělala malou pauzu. Tak akorát na dvě, tři knihy pro oddech. A protož...

Březen

Sotva jsem se párkrát vyspala a najednou je konec března. Celý ten měsíc mi utekl tak rychle, že skoro netuším, kam se všechen jeho čas pod...

Střípky přečteného

Prokrastinace je mým věčným problémem a společníkem. Takže ačkoliv jsem opět přečetla spoustu knih, tak dlouho jsem o nich měla rozepsané č...

Lednový stres a únorové flákání

Na konci roku 2015 jsem si řekla, že si od focení každý den, od mojí 365ky, na nějaký čas odpočinu. Ale ten nápad jako takový, zdokumentova...

Novoroční bilance aneb pozdě ale přece!

Nebyla bych to já, kdyby mi všechno netrvalo děsivě dlouho. Včetně psaní. Tenhle žvatlací post jsem chtěla napsat už před svojí poslední st...