pondělí 22. srpna 2016

Planeta jménem Zrada

Občas si říkám, že vlastně není špatné pracovat v kavárně. Kamarádi vám sami od sebe nosí jídlo, ve chvílích volna si můžu číst a někteří stálí zákazníci si pokaždé rádi povídají o knihách. A občas mi i nějakou půjčí.



Na nějakou knihu od Orsona Scotta Carda jsem se chystala už delší dobu, jen jsem nevěděla kde začít. Po nějaké době jsem na něj úplně pozapomněla a dostala se mi do ruky právě Zrada. Jako správná sci-fi klasika to byla taková malá paperbacková ohmataná knížečka slibující několik hodin v kvalitní společnosti. A těch  nakonec bylo podezřele málo.

Na začátku byla zrada skupiny lidí, které zbytek civilizace vysadil na planetu, kde je nejtvrdším kovem stříbro. Jenže milí zrádci se svými rodinami neváhali a věnovali se více svým specializacím. Mueller vynikal v genetice, Ku Kuej byl filosof, Schwartzová geoložka... a každý svoji specializaci dovedl daleko za hranici lidských možností. Po několika staletích, když už je zapomenut důvod vzpoury a potomci zrádců stále trpí, zjistí korunní princ Muelleru, že je radikální regenerát. Což jednoduše znamená, že jeho tělo není schopné rozpoznat zdravý stav a neustále regeneruje nové a nové části těla. Včetně ženských prsou.

Lanik se tak stává přítěží a protože nechce zbytek života strávit v kotci jako chovná stanice na náhradní orgány, brzy Mueller opouští jako velvyslanec svého otce. Jenže velmi brzy skončí na útěku v převleku za ženu a postupně zjišťuje nejen pozadí velkého spiknutí na Zradě, ale začíná si uvědomovat i realitu bytí celé planety. Začíná tak boj proti záhadným chameleonům ovládajícím celou Zradu a boj za osvobození celé planety.


Jak hlásá anotace a autor v předmluvě, Zrada byla teprve jeho druhou knihou. Ačkoliv mnou čtené vydání již bylo druhou, redigovanou verzí, nápad a energie vložená do psaní zůstala zachována. Zůstává tak trochu přeplácané, občas ukecané, ale stále velmi originální a čtivé dílko. Počet původních rodin dává Cardovi značný prostor pro seskládání různých nesourodých schopností vedle sebe tak, že se vzájemně příliš neruší a díky nim udělá z Lanika žijící legendu.

Ačkoliv je Zrada na počátek tvorby povedenou a ucelenou knihou, trochu mi vadilo lehké rozmělnění děje v druhé polovině děje. Sice tím dostaly trochu více prostoru i další postavy kromě Lanika (čehož mohlo být klidně více!), ale v tu chvíli bych klidně knihu odložila a po nějaké době na ni i zapomněla. Spolu s rozvolněním děje mi přišlo, že autor až příliš rychle vyřešil epizody vedoucí k finálnímu zvratu, ale výsledný zážitek mi to nijak nezkazilo.

Zrada je zkrátka dle mého ideálním začátkem, pokud jste s Orsonem Scottem Cardem ještě neměli zkušenost. Autor v ní předkládá skvěle zpracovanou, ucelenou, geniálně jednoduchou vizí. Navíc díky relativně malému formátu a rozsahu okolo 300 stran se dá pohodlně přečíst za jedno odpoledne. A i to uteče dost rychle.

Zrada (Treason)/ napsal Orson Scott Card/ brožovaná/ vydalo nakladatelství Laser/ přeložil Petr Kotrle/ 336 stran.

Žádné komentáře:

Okomentovat