Za polární záři a ještě dál

Jsou knihy a série, kterým jsem se jako adolescent vyhýbala, protože mi přišly moc dětské. Ach ta arogance mládí... Ale jelikož jsem už starší a děsně moudrá (ha ha ha) vracím se k těmhle příběhům a užívám si je snad o to více. Vždyť ani na pohádky nemůžete být nikdy moc staří.



Jméno Philip Pullman je mi však známo dobře. Pamatuji si, jak jsem okolo jeho knih chodila v knihovně tak dlouho, až jsem si půjčila Rubín v kouři, první díl tetralogie o Sally Lockhartové, a následně zhltla celou sérii. Trilogii Jeho temné esence jsem zaregistrovala až mnohem později, když se natáčel Zlatý kompas, ale v tu dobu už to pro mě bylo čtení pro děti (myslím, že tou dobou jsem zrovna objevila Lovecrafta a propadla hororu). Dlouhé roky jsem si na knihu vůbec nevzpomněla, než se ke mně nedávno dostala jako audiokniha. A já konečně propadla Pullmanovi znovu.

Autorovo jméno najdete často ve spojení s literaturou pro mládež a přestože jeho knihy jsou skutečně cíleny na mladší čtenářstvo, mají stejný potenciál oslovit i dospělé. A sám Pullman je skutečně zajímavou osobností. Jedná se o jednoho z předních britských ateistů a aktivistů knižní sféry a podobně jako mnoho jiných spisovatelů, i on začínal jako učitel a přitom psal své první knihy. Krátce po vydání Rubín v kouři v roce 1986 začal učit jen na poloviční úvazek a o deset let později už byl spisovatelem na plný úvazek. Kniha Zlatý kompas, která vyšla v roce 1995, strhla ohromné množství pozornosti a vyhrála Pullmanovi prestižní ocenění pro dětskou literaturu Carnegie medal a Guardian's Children Fiction Prize. V roce 2005 pak získal cenu Astrid Lindgrenové za přínos literatuře pro mládež, v roce 2013 byl zvolen do čestné funkce prezidenta Society of Authors a loni v květnu byl pro svůj celoživotní přínos literatuře pasován na rytíře. A to je opravdu velmi stručný výčet.

Svět ve spárech absolutistické církve
Děj se odehrává v jakési alternativní realitě, nad kterou má absolutistickou moc církevní magisterium a každý člověk má reálnou projekci své duše v tzv. daemonovi. V tomto světě žije i Lyra Belacqua, jedenáctiletý sirotek žijící na Jordánské koleji v Oxfordu. Asi jako každé dítě bez řádného dozoru dává Lyra tamním scholárům pořádně zabrat, až se jednou připlete k setkání, na kterém rozhodně nemá co dělat. Schová se v kuřáckém salónku a díky tomu se jí podaří zachránit život svému strýčkovi Azrielovi. Aniž by to tušila, rozjede tím běh událostí, které ji odvedou z milovaného Jordánu až k polární záři na daleký sever. Jejího kamaráda Rogera unesou, strýčka Azriela uvězní panserbjørne a Lyra se stane asistentkou krásné paní Coultrové. Jenže nic není takové jaké se zdá, na což děvčátko musí přijít samo. A nebude to mít jednoduché.

Svět Zlatého kompasu nejvíce připomíná viktoriánskou éru s fantastickými prvky. Historický předobraz doplňují zmínění daemoni, mluvící medvědí kyrysníci (panserbjørne), tajemné divoženky či samotný zlatý kompas. Toto označení v knize nenajdete (i u nás nejprve kniha vyšla pod přesnějším názvem Světla severu), jedná se však o jiný název pro tzv. alethiometr, přístroj ukazující pravdu. Bez knihy symbolů s ním nikdo neumí zacházet a údajně pochází z města jménem Praha. Jenže Lyra se to naučí. Děvčátko na své cestě na sever nevědomky postupně naplňuje dávné proroctví, o kterém nesmí nic vědět a jen díky své pohotovosti a ohromné fantazii se dostane (chápej vylže) prakticky z každého problému. Díky tomu také získá spoustu přátel ochotných riskovat život pro její ochranu. Jenže ani Lyřiny nejčistčí úmysly nedokáží zabránit ohromné zradě.

Svým charakterem je příběh jasně určený pro mladšího čtenáře, okouzlí ale i dospělého. Už jen církevní absolutismus nebo otázky morálky či autorovu inspiraci plně docení spíše vyzrálejší čtenář. Svět Zlatého kompasu je sice notně pohádkový, ale zároveň krutě reálný. A nejhorších krutostí se dopouští ti, kteří mají k Lyře nejblíže. Ale popořadě. Jak naznačuje už název celé trilogie (Jeho temné esence) autor se inspiroval u jiného anglického velikána, Johna Miltona, a jeho slavného díla Ztracený ráj. Takže zatímco Lyra chce osvobodit svého kamaráda Rogera i strýčka Azriela, druhý jmenovaný a paní Coultrová se každý po svém věnují výzkumu prachu a pro svou práci (a vyšší dobro) si nebojí ušpinit ruce. A Světly severu vše teprve začíná.

Audio výprava do neznáma
Audiokniha Zlatý kompas pro mě byla seznámením s audiovydavatelstvím Tympanum a jelikož jsem si knihu nadšeně pustila rovnou dvakrát, tak za mě vážně super! Kniha není krácená, má shodnou obálku s knižním vydáním a je doplněna kouzelnou, dobrodružně lazenou hudbou. Sedl mi i výběr interpreta, projev Martiny Krátké si mě rychle získal. V jejím podání vynikla Lyřina dětinskost o to více a nejednou mě tím rozesmála. Krátká dle potřeby různých postav svůj hlas upravuje, tu přidá na vážnosti, jinde na emocích a čím déle ji posloucháte, tím spíše si tu neposednou holčičku představíte. Její projev a herecký výkon sice nemusí sednout každému (zde si můžete pustit ukázku a posoudit, zda vás bude bavit), ovšem když jí dáte prostor, omotá si vás brzo okolo prstu a vtáhne do Lyřina dobrodružství. Dobrá práce!

Ale...

Nad několika drobnostmi jsem se pozastavila. Asi nejsem jediná, koho překvapila výslovnost jména Lyra jako Lajra, ovšem jelikož se jedná o původně britské dílo a tudíž i výslovnost, rychle jsem si na to zvykla. Další věc jsem si uvědomila až při psaní recenze. Trochu totiž postrádám informaci o režii a použitém překladu. Zatímco překlad dohledáte snadno na knižních databázích (předpokládám, že jde o překlad Dominiky Křestanové, jelikož jsem jiný nenašla), informaci o režii se mi na stránkách vydavatelství zatím dohledat nepodařilo. Jedná se o drobnost, ale přijde mi to škoda.

Vzhůru na sever
Sice mě vážně mrzí, že jsem se k Zlatému kompasu nedostala dříve, ale nemám pocit, že bych si ho užila o to méně. Sám Pullman knihu napsal bez jakéhokoliv škatulkování (sám i proti tomu vždy vystupoval) a ten příběh v sobě skrývá kouzlo, kterým dokáže okouzlit kohokoliv. Navíc vzhledem ke svým inspiračním zdrojům autor stvořil inteligentní příběh, nad kterým se můžete zamyslet a který vás může inspirovat i k další četbě. A pak je tu samotná audiokniha. Čím jsem starší, tím více zjišťuji, že kromě zvukové paměti si věci snáze představím, když je slyším (než když je pouze čtu). Zlatý kompas se tak pro mě stal takřka plastickým a teď se nemohu dočkat pokračování. A věřte mi, že je sakra těžké se nepodívat na seriálovou adaptaci. Co si budeme, o spoilery nikdo nestojí!

Recenzní audioknihu poskytlo vydavatelství Tympanum prostřednictvím portálu Audiolibrix. Děkuji!

Zlatý kompas (Northern Lights)
série: Jeho Temné esence
napsal: Philip Pullman
překlad: Dominika Křesťanová
namluvila: Martina Krátká
formát: audiokniha
vydalo: audiovydavatelství Tympanum v roce 2019
délka: 14 hodin 16 minut 47 vteřin

2 komentáře:

  1. To mi připomíná, že celou trilogii mám na seznamu 100 knih, co by měl každý přečíst. Mám to podobně jako ty, v knihovně jsem nad nimi váhala tak dlouho až jsem z nich "vyrostla!. Ale přesně jak tvrdíš, na pohádky není člověk nikdy dost starý, hurá do knihovny! Až je teda otevřou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak držím palce, aby ses k ní jednou dostala!
      Popravdě teď jsem ráda, že mám doma hromadu nepřečtených knih a tudíž pořád co číst.. :D

      Vymazat