Kudy směřuje Kolo času

Jsou kolosální fantasy série, které se mi z nějakého důvodu doposud vyhnuly. A přitom jsou to legendy žánru. Třeba takové Kolo času. Na světě se otáčí už nějakých třicet let a já se k němu dostala až nedávno. A úvodní Oko světa mi dalo docela zabrat.

Přitom Kolo času je série nejen kolosální, ale také takřka legendární. Ze 14 knih se jich rovnou osm dostalo na první příčku nejprodávanějších knih žebříčku New York Times, po svém dokončení byla celá série nominována na cenu Hugo a údajně jde o jednu z nejprodávanějších sérií od dob Pána prstenů. A upřímně, Oko světa snese srovnání s Tolkienem i po stránce děje. První verzi knihy napsal Jordan už v roce 1984, do knihkupectví se ale dostala až o šest let později. Série měla mít původně šest dílů, do své smrti v roce 2007 stihl Jordan rozpracovat dvanáctý a k tomu připravit poznámky pro případného pokračovatele. Toho se statečně ujal Brandon Sanderson a internet nadšeně tvrdí, že jeho pokračování jsou minimálně stejně dobrá jako Jordanova. A jak informoval (mimo jiné) Denní Trollok, fanoušci se mohou těšit na chystanou adaptaci od Amazonu (a modlit za její kvalitu).

Přepsaný Pán Prstenů?
Rand Al'Thor dosud žil se svým otcem klidný život na statku kousek od vsi Emondova Role. Jenže začne vídat zvláštní postavu v kápi, kterou kromě jeho přátel Matrima Caultrona a Perrina Aybarry nikdo jiný neviděl, dokud jedné noci je jejich ves nebyla napadena. Vesničané měli štěstí, že v Emondově Roli zrovna pobývala Moirain, jedna z mocných Aes Sedai, se svým ochráncem Lanem a spolu útočníky zahnali. Moirain chlapcům vysvětlí, že oni tři byli z nějakého důvodu cílem útoku a vesnice už pro ně není nadále bezpečná. Všichni tři chlapci se s ní tedy neochotně vydávají hledat odpovědi do Tar Valonu, ústředí všech Aes Sedai. Jak už to tak bývá, nevyrazí ze vsi sami a jejich cesta rozhodně nebude jednoduchá.

Ačkoliv nejvíce pozornosti získává Rand, jeho přátelé s ním však nejsou pouze do počtu, jedná se o postavy s vlastními strachy i vývojem. Moirain je nazývá ta'veren (ti, okolo kterých kolo obtáčí nitky osudu) a oni postupně zjišťují záměry kola času. Na své cestě sice poznávají spoustu věcí, z části ale zůstávají vyděšenými dětmi z venkova, co se jen chtějí vrátit domů. Jenže to nepůjde, jak sami zjistí. Jejich mládí a neznalost vede i k několika komickým situacím, kdy jsou Rand a Perrin přesvědčeni, že ten druhý z nich by si uměl poradit lépe. Jejich vývoj je navíc uvěřitelně lidský, nestávají se z nich lusknutím prstu dokonalí hrdinové. Jediné, co mi přišlo trochu mimo bylo jedno milostné vyznání, které bylo jednoduše nevěrohodné, ale to je jen drobnost.

Oko světa je typickým zástupcem high fantasy jasně kráčející ve stínu zakladatele žánru. Základní dějové schéma je v mnohém variací právě na Pána prstenů, podobně jako některé z postav (třeba hraničář Lan) a některé scény působí až opsaně (a to nejsem žádný znalec PP). To ovšem neznamená, že by Oko světa nemělo nabídnout co vlastního, ba naopak. Děj je podáván převážně z pohledu Randa, v případě potřeby (když je události rozdělí) je však počet vypravěčů rozšířen i na zbytek skupiny. A stejně jako oni poznávají svět a jeho historii, dostane čtenář spoustu informací o fungování Kola času. Vzhledem k tomu je děj hutný a po většinu knihy si drží stálé tempo. Což platí až do finálního střetu, kde autor zrychlí, ale namísto napětí a atmosféry dostane čtenář hlavně zmatek a pocitově useknutý konec.

Inspirace v realitě
Jordanova inspirace je sice v mnoha ohledech identifikovatelná, ale přesto vytvořil originální a naprosto samostatné universum s propracovanou mytologií, vlastním jazykem a komplexní historií. Kromě zmíněného Pána prstenů je velkým inspiračním zdrojem například křesťanství, konflikt dobra se zlem je představován Světlem proti Temnému, který je jasným zobrazením ďábla (ostatně je nazýván i Šej'tan či Ba'alzamon). Samotné kolo času a s ním spojená určitá předurčenost a periodicita času (což krásně ilustruje logo série s uroborem) je zase pomrkáváním k různým mytologiím a filosofiím. A pro respekt k přírodě a následování ročních období se můžeme podívat i do vlastní, evropské historie.

Hlavním tématem je sice boj dobra se zlem, ten ale není stereotypně černobílý. Kladné postavy či frakce nemusí být veskrze dobré, často nemají dvakrát dobrou pověst a je na hrdinech, jak je budou vnímat. A z druhé strany jsou zde i skupiny s na první pohled dobrým záměrem, ale s fanatickou zaslepeností vzdálenou původnímu poslání. Navíc pro každého z hrdinů má kolo připraven jiný osud a přestože jsou zde zatím náznaky, musí se s tím i se všemi následky vypořádat sami.

Asi dosud nejzajímavějším prvkem série je její magický systém. Magie se zde nazývá jediná síla a aby jí její uživatelé, nazývaní Aes Sedai, mohli používat, musí být schopni se dotknout pravého zdroje. Ten je dále rozdělen na mužskou (saidín) a ženskou (saidar) část, pracující spolu a zároveň proti sobě. Nebo tak to alespoň fungovalo do tzv. Rozbití světa, kdy se saidín zkazil a jeho uživatelé zešíleli. Občas se sice objeví muž schopný dotýkat se pravého zdroje a je na ženských Aes Sedai, aby se o něj včas postaraly. Minimálně dokud se podle proroctví znovuzrodí Drak. A opravdu není těžké uhodnout, kdo by jím měl být.

Finální pohled 
Už dlouho mi čtení jakékoliv fantasy nedalo zabrat tolik jako právě Oko světa. V devadesátých letech sice bylo hlavní dějové schéma stále poměrně neokoukané, dnes už výrazně neoslní. Jordanův styl je navíc opravdu velmi popisný, do všech možných detailů, a mě tím jednoduše nedokázal plně zaujmout. Ze začátku jsem byla vážně nadšená, bavilo mě objevovat tenhle nový kolos, ale čím jsem byla dále, tím více jsem se musela do čtení nutit a tím spíše jsem od knihy utíkala. A s každým dalším "kolo tká, jak si kolo přeje" mě Oko světa bavilo méně. Na druhou stranu... ta série má dalších 13 dílů, prequel a vedlejší knihy, takže i potenciál epičtějšího děje. Chápu, přijímám a píšu si, ale v nejbližší době to nejspíše pokoušet nebudu.

Knihu k recenzi poskytlo nakladatelství Fantom Print. Děkuji!
Oko světa koupíte například zde.

Oko světa (The Eye of the World)
série: Kolo času
napsal: Robert Jordan
přeložila: Dana Krejčová
autor obálky: Luis Royo
grafické zpracování obálky: Lukáš Tuma
vazba: pevná s přebalem
vydalo: nakladatelství Fantom Print v roce 2012
počet stran: 512