Nejlepší z čarodějů

Jsou autoři, k jejichž dílům se z různých důvodů dostávám až po jejich smrti. A jedním takovým je bohužel i velikánka (nejen) americké fantastiky Ursula Kroeber Le Guin.

K její knize (potažmo sérii) Čaroděj Zeměmoří jsem kdysi v knihovně přistupovala podobně jako ke Zlatému kompasu, odsoudila jsem to jako čtení pro děti. Jako by na tom skutečně záleželo. Jenže pokud máte rádi fantasy, měli byste znát i její kořeny. Přesně tam knihy Ursuly K. Le Guin patří a mně přišlo logické začít s tou, o které jsem toho dosud slyšela nejvíce (přestože mám doma už nějaký pátek autorčiny eseje od Gnómu).

Ursula K. Le Guin byla skutečně pozoruhodnou osobností. Narodila se do rodiny antropologů na konci dvacátých let minulého století, získala magistra z francouzského jazyka a udělala by si i doktorát, kdyby nepotkala svého budoucího manžela, Charlese Le Guin. Psát na plný úvazek začala až na konci 50. let a pokračovala v tom téměř 60 let až do své smrti v roce 2018. Proslavila se především jako autorka fantastických románů, její záběr však zahrnoval také eseje, literární kritiku, poezii, psaní scénářů, libret, projevů a dětskou fikci. Větší pozornost čtenářů i kritiků získala díky knihám Čaroděj Zeměmoří (1968) a Levá ruka tmy (1969). Le Guin se nebála bořit stereotypy a vkládat do svých knih citlivá politická i sociální témata nebo experimentovat. Několikrát během své kariéry získala ocenění Hugo i Nebula a byla dokonce vůbec první ženou, která tyto ceny získala. Byla označována jako žijící legenda a v roce 2002 jí byl organizací SFWA (Science Fiction and Fantasy Writers of America) udělen titul Grand Master. A to ani zdaleka není vše.

Stavební kámen fantastiky
Jak už napovídá název, děj se odehrává v světě zvaném Zeměmoří a zaměřuje se na mladíka jménem Ged. Chlapec již v brzkém věku prokázal nadání k magii, nikdo však netušil, že se z něj má stát nejmocnější čaroděj Zeměmoří. Díky věhlasu jeho skutků se dostane do učení k mistru Ogionovi, mágovi z Re Albi, jenže kvůli své (mladické) netrpělivosti a pýše brzy odchází do školy čarodějů na ostrov Roke. Zde kromě neocenitelných znalostí pozná pravé přátele i svého úhlavního nepřítele. A s tím se bude muset vypořádat. Přestože Ged oplývá velkou magickou silou (a při studiích to opakovaně dokazuje), jeho dospívání je jako každé druhé: plné chyb a neuvážeností, které ho budou provázet životem jako jeho stín. Doslova.

Čaroděj Zeměmoří dnes (právem) patří mezi základní díla světové fantastiky, jde však o takřka pohádkový příběh znatelně cílený na mladší čtenářstvo (což neznamená, že si ho neužijete i v dospělosti). Děj knihy se odehrává ve smyšleném magickém světě, který dnes může působit málo fantasticky. Ano, Zeměmoří obsahuje magii i kouzelné tvory, celý příběh je však soustředěný na lidskou stránku a zachovávání přirozené rovnováhy. Což znamená, že čarodějové kouzlí, ale svou moc nevystavují na obdiv. A i díky tomu je zdejší boj dobra proti zlu poměrně netradiční. Děj je psaný jednoduchým způsobem bez jakýchkoliv nadbytečných slov či básnických obratů, ovšem ani tak se nejedná o snadno přístupné dílo. Mezi řádky totiž najdete spoustu očividných i skrytých podnětů k přemýšlení, jak to vlastně mezi Gedem a jeho stínem bylo doopravdy. 

Autorka se při tvorbě Zeměmoří inspirovala ve svých znalostech o antropologii a asijských filosofických tradicích. Fungování celého světa a tím i magie je postaveno na udržování rovnováhy a každý čaroděj musí nejprve pochopit, jakým způsobem mohou jeho činy ovlivnit okolí. Jinak by taky mohl nést podobně jako Ged následky své pýchy. Významným magickým prvkem světa i děje je pojmenovávání pravým jménem, který Le Guin vnesla do fantasy jako první autor vůbec, podobně jako motiv školy pro čaroděje (kdo že ho to celosvětově proslavil?). Vlivy antropologie lze nalézt ve skladbě obyvatel Zeměmoří, jelikož na většině ostrovů sídlí lidé tmavé pleti nebo v přechodových rituálech, které Ged během svého života absolvoval (jako třeba rituál pojmenování). A pokud budete pozorně číst, najdete toho mnohem více. 

Mýtické vyprávění

Gedovým příběhem vás provede ostřílený dabér Tomáš Juřička (ukázku si můžete pustit zde). Pokud vám to jméno moc neříká (jako třeba mně), jeho hlasem na vás mluví například oslík ze Shreka, robot C3PO ve filmech Star Wars nebo doktor Radek Zelenka v seriálu Star Gate: Atlantis. Jeho klidný projev působí jako byste naslouchali nějakému skutečnému mýtickému vyprávění nebo pohádce, jenže to je jeho plus i mínus. Děj sám o sobě je velmi pozvolný, bez nějak výrazné gradace a klidný hlas Tomáše Juřičky mi přišel tak krásně konejšivý, až jsem často ztrácela pozornost. Sice mě docela rozčilovalo se pořád vracet, ale na druhou mi jeho interpretace seděla k pomalu plynoucímu charakteru příběhu. 

Podobně jako u knižního vydání i audiokniha se pyšní ilustrovaným kabátkem od Milana Fibigera s Gedem a drakem Jevaudem, a překladem Petra Kotrleho. Gedův příběh doplňuje různorodý hudební doprovod Dominika Svobody. Hudba se pohybuje mezi zvuky píšťal evokujících venkov a epickými tóny smyčců pro jeho kariéru čaroděje. Avšak i ta si udržuje klidný náboj odpovídající tempu a charakteru děje a tím umocňuje celkový mýticko/pohádkový dojem. 

Kam s ní

Jelikož mi jméno Tomáš Juřička moc neříkalo, byla jsem na výsledek o to zvědavější. Od té doby jsem si audioknihu poslechla už několikrát a stále si nejsem jistá, kam ji zaškatulkovat. Technicky nemám absolutně co vytknout, jak přednes Tomáše Juřičky, tak celkové zpracování audioknihy je výborné, ale přesto tomu něco chybí. A to něco vidím spíše v knize samotné. Čaroděj Zeměmoří je sice i dnes fascinujícím příběhem k přemýšlení, ale... Ano, jde o zajímavý příběh a jsem ráda, že jsem si knihu poslechla, ale už mi nedokáže nabídnout více. Chyběla mi jakákoliv emoce, důvod, proč Gedovi fandit a vlastně si ho i oblíbit... Možná jsem já měla příliš vysoká očekávání a možná jsme jen na sebe narazili příliš pozdě. Možná. Snad mi to další díly série osvětlí. 

Recenzní audioknihu poskytlo vydavatelství Tympanum prostřednictvím svých stránek. Děkuji!

Čaroděj Zeměmoří (A Wizzard of Earthsea)
série: Čaroděj Zeměmoří
napsala: Ursula Kroeber Le Guin
překlad: Petr Kotrle
namluvil: Tomáš Juřička
formát: audiokniha
vydalo: audiovydavatelství Tympanum v roce 2019
délka: 7 hodin 33 minut 32 vteřin