Kaleidoskop padl... ať žije Kaleidoskop!

Už je to nějaký pátek, co tu nějaký článek vyšel, a tak by každý normální člověk předpokládal, že je po všech těch letech mému drahému Kalei...

Zpátky do formy

Každý občas potřebujeme slyšet pravdu. Ať už od někoho jiného, nebo si konečně přiznat, co jsme dosud neviděli. Střet s realitou je krutý, a...

Co mě naučil lockdown

Loňský začátek covidové pandemie mě zaskočil nepřipravenou. Na jednu stranu jsem se těšila z množství odpočinku, který jsem najednou měla k ...

Pod tíhou změn

Je tak nějak všeobecně známo, že události mají tendence chodit pohromadě. Asi aby jim nebylo smutno. Takže na mě nečekala jen jedna, ale rov...

Deprese za časů korony

Začátek karantény pro mě byl strašák i příležitost. Jenže člověk míní, situace mění. 

Úzkost všude kam se podíváš

Už několik let mám rozepsaných několik článků na téma strach. Jejich struktura je podobná, sdělení také, liší se jen slovy. Ale ani jeden j...

Můj neviditelný nepřítel

Je spousta témat, na která se mluví snadno a také je spousta témat, na které se tak snadno nemluví, ale přitom jsou neméně důležitá. Občas ...

Až vyrostu budu antropolog! Nebo taky ne...

Měli jste jako dítě sen, čím budete jako dospělák? Já jich vystřídala rovnou několik. Úplně nejdřív jsem chtěla být hrobařem (vůbec na to ...

Hejbnout zadkem

Zapovězená nadávka. Cizí pojem. Sprosté slovo a především noční můra. Jedno slovo, které mě v různých podobách neustále straší ve snech, až...

Do Londýna v utajení

Není to tak dlouho, co jsem trochu zoufale přemýšlela nad tím, že od Norska loni na podzim se mi nepodařilo vyjet někam jinam. Naštěstí tu ...

Jak jsem jela prohrát

Říká se, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. No jo, ale to určitě neřekl někdo mající nepřirozené štěstí k prohrávání. 

Mise: oživení

Je čas tu trochu vyvětrat a pustit sem trochu svěží vzduch, protože mi to tu trochu zatuchlo. Možná trochu víc... A protože po večeru nemám...

Diagnóza: slepejš

Vzhledem k tomu, že jsem brýle dostala „až“ ve 22 letech, tak se mi je nechtělo moc nosit. Zvykla jsem si na limity ostrosti svého zorného ...

Ohlédnutí

2017 byl zvláštní rok. Skvělý a příšerný zároveň. Moje vytoužená mentální rovnováha vzala poměrně rychle za své a já se zas začala plácat v...

Peklo jménem Ikea!

Nikdy v životě jsem neměl tendence vytvářet písemné počiny, až na přihlouplé zamilované básně (jedna byla o piškotu). A jak to tak bývá, až...

Leden

Loňský rok jsem sice ve finále každoměsíční shrnutí zazdila, úplně jsem to s nimi ale nevzdala. Protože tentokrát by to třeba mohlo klapnou...

Ohlédnutí

To, že čím je člověk starší, tím mu čas utíká rychleji, mi přijde relativně logické a známé. Jenže poslední 2 roky byly super rychlé a zása...

Rekapitulace Reading Challenge

V lednu 2016 jsem měla poměrně ambiciózní představu o tom, co zvládnu přečíst a bez obav jsem se zapojila rovnou do dvou čtenářských výzev....

Září

Na konci každého měsíce mám pocit, že se za těch zhruba 30 dní vlastně nic moc nestalo. A nakonec pokaždé toho vyhrabu poměrně dost, až mě ...

Bastienův rok

Když jsem Bastiena viděla poprvé, byl ještě drobounké, slepé štěňátko, co se mi prakticky vešlo do dlaně. Už tenkrát se děsně rád choval a ...