Jak jsem jela prohrát

Říká se, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. No jo, ale to určitě neřekl někdo mající nepřirozené štěstí k prohrávání. 

Nevím proč mi přišlo jako skvělý nápad přihlásit se na deskovkový turnaj ve hře, kterou jsem předtím hrála jen jednou. Moje logika ale byla poměrně bezchybná - vzhledem k tomu, že znám princip hry a herní mechanismy jsem si už vyzkoušela, tak si večer předtím (jako před zkouškou) projdu pravidla a budu v pohodě. Jenže strategická hra na rozdíl od zkoušky není o štěstí. Ne tolik.

Ale popořadě. Znáte hru Scythe? Tuhle deskovku pro 1 - 5 hráčů vydalo v roce 2016 studio Stonemaier Games na základě úspěšné Kickstarterové kampaně. Hra kromě originálních, neobvyklých mechanismů zaujala také stejně originálními a krásnými arty Jakuba Rozalskiho. Příběh je zasazen do Rozalskiho světa World of 1920+, do alternativní reality poválečné Evropy, kde kapitalistický městský stát továrna, který válku živil výrobou ozbrojených strojů (mechů), uzavřel a ostatní státy se s tím nechtějí smířit. Začíná tedy boj o území, suroviny a peníze, zkrátka staré dobré stanutí se mocností Evropy. Ovládnout Evropu za pomocí mechů? Ano, prosím!

Turnaj pojmenovaný jednoduše King of Scythe se konal 9.9. v pražské Bohemia Boards & Brews pod záštitou Albi, které u nás Scythe vydalo. Jak už to tak bývá, nemohl se dostavit každý přihlášený, takže rozhodčí museli na poslední chvíli upravit počet hráčů na stůl/hru. Při počtu 27 účastníků to znamenalo 3 stoly po pěti hráčích a 3 stoly se čtyřmi hráči, poplatný tomu byl i čas vymezený pro jednu hru.

Každý zúčastněný hrál v kvalifikačním kole 3 hry, přičemž každá hra byla nově rozlosovaná, takže jste si pokaždé zahráli s někým jiným. Kromě hráčů se pokaždé losovali také národy a zvláště hráčské desky, takže pokud se vám jedna hra nepovedla, mohli jste oslnit při té další. A nebo být zase poslední jako já. Na konci se spočítaly získané body ze všech 3 her a 10 nejlepších hráčů postoupilo do finále. Navíc byl na akci přítomen prodejní stánek u kterého si bylo možné koupit rozšíření nebo proma ke hře a tak si udělat radost i pokud jste nepostoupili a nevyhráli.

Co vám budu podívat, samozřejmě, že King of Scythe se ze mě nestal. A že jsem se nedostala ani do finále. Ale pokud vím, tak jsem ani nebyla poslední. Pokaždé jsem se zaměřila na trochu jiný způsob získávání bodů, ale ve finále jsem na konci všech her měla dost podobné skóre. Vzhledem k tomu, že se jedná o strategii, tak jsem vždy měla připravené tahy na několik kol dopředu, ale tvářila jsem se patřičně zamyšleně. Hrála jsem tak sebejistě, že mi až u poslední hry došlo, co celou dobu dělám špatně.

Ono je totiž hezký mít připravenou strategii, ale ta je mi k ničemu, když místo toho abych sledovala tahy protihráčů a reagovala na ně, tak znuděně vypouštím pozornost do doby než na mě zase přijde řada. Pak jsem neměla být překvapená, když někdo z nich tu hru ukončil. To by ale ani tolik nevadilo, jako moje druhá chyba. V té se projevilo, že nemám moc nahráno. Celá moje strategie byla totiž na nic. Jednak jsem volila zbytečně pomalý rozjezd a celou dobu jsem hrála víc vyčkávavě, než dravě. Pak se není čemu divit, že jsem u dvou her byla poslední u stolu a jednou předposlední.

Ale víte co? Já jsem spokojená. Ještě po příjezdu na místo jsem si říkala, jaký to bude trapas, až budu jako ten nezkušený hráč (a jediná holka v turnaji) poslední, ale nakonec jsem se vážně bavila. Bylo příjemnou změnou hrát jen s naprosto cizími lidmi a vyzkoušet si tak něco nového. Až jsem si v jedné slabé chvilce říkala, že to s lidma přeci jen nebude tak špatný...

Zúčastním se ještě někdy podobné akce? Možná.
Natrénuji si Scythe více? Určitě.