Les oživlých mýtů
Jsou knihy, co se k vám dostanou moc brzy a vy je ještě neoceníte. Na druhou stranu jsou i takové, které se k vám dostanou moc pozdě, takže už je neoceníte. A pak jsou ty, které se k vám dostanou v tu pravou chvíli a posunou vás dál.
Pro mě byla takovou knihou Les mytág. Kupodivu jsem na ní nenarazila náhodou v knihovně nebo na internetu, ale díky mamce. Nevím kde na ní přišla (fantasy nikdy nečetla), ale jednou se mě zeptala, jestli ji neznám. Neznala. Po lehkém oťukávání přes strýčka Googla jsem si pro knihu došla do knihovny a začala prozkoumávat tajemství Ryhopského lesa. Tou dobou jsem studovala prvním rokem Antropologii a byla jsem naprosto fascinovaná různými kulturami a jejich mytologiemi. Tenkrát by mě ani nenapadlo, že mohu narazit na fantasy zpracovávající právě tato témata a ono přitom už dávno existovalo. Na dlouhé roky byl Les mytág první i poslední knihou série, kterou jsem četla (další díly už v knihovně neměli), ale přivedl mě opět ke čtení fantastiky. Ale to už je jiný příběh.
Robert Holdstock byl vystudovaný lékařský zoolog, toto povolání ale brzy opustil kvůli psaní. Byl opravdu plodným autorem, do fantastiky vstoupil už ve svých dvaceti letech v roce 1968 a psal až do své smrti v roce 2009. Napsal spoustu krátkých prací a několik románů převážně z oblasti science fiction a fantasy, zabrousil ovšem i do jiných žánrů. Větší pozornost čtenářů i kritiků mu přinesla až fantasy novela Les mytág (1981), kterou o tři roky později rozvinul do stejnojmenného úspěšného románu. Jedná se klasickou tolkienovskou fantasy, s podobnou estetikou i silou, ale přitom kompletně samostatnou a originální. Do kouzelných mytologických lesů se Holdstock ještě několikrát vrátil, naposledy před svou smrtí v románu Avilion (2009). Cyklus je kritiky považován za jeden z mezníků fantastiky 20. století a v některých ohledech údajně převyšuje i samotného Tolkiena. Se vším respektem, samozřejmě.
Oživlé mýty
Steven Huxley se po konci druhé světové války a smrti svého otce vrací do své rodné Anglie. Chystá se navštívit rodinný dubový srub na Ryhopském panství a v něm bratra Christiana s manželkou Guiwenneth. Dočká se ale poněkud chladného přivítání. Steve postupně zjišťuje zvláštní povahu výzkumu jejich otce, ve kterém nyní pokračuje i jeho bratr, a že les za okny jejich srubu není obyčejný. Vytváří totiž mytága, jakési projekce archetypálních hrdinů. A jedním takovým byla právě i Guiwenneth, jenže Chris o ni přišel. Aby ji znovu našel, vydává se Christian na čím dál delší výpravy do lesního nitra, až Steven zůstane v domě žít úplně sám. Začne sám Ryhopský les zkoumat a díky tomu se seznámí s letcem Harry Keetonem. Spolu zkusí les přeletět, ale zabrání jim v tom náhlá bouře na jinak čistém nebi. Jako by to místo chránilo svá tajemství... A pak se ve Stevenově životě objeví lesní dívka a už nikdy nic nebude jako dříve.
Příběh má dvě hlavní dějové roviny. První se zabývá Stevenovými rodinnými vztahy a jejich pomalou degradací. Hlavní spor sice vznikne mezi Stevenem a jeho bratrem, významnou roli sehraje i jejich otec. Jako jeho synové, i on se kdysi do Guiwenneth zamiloval a Christiana vnímal jako soka. A smrtí to pro něj neskončilo. Přestože je tento rozklad lidsky a uvěřitelně napsaný, ponechává si lehký mytologický nádech, který se prohlubuje spolu s ubývajícími stránkami. Vždyť ani Romulus a Remus se neshodli na všem. Druhou rovinou je milostná linka Stevena a mytága Guiwenneth, která je ale poněkud slabší. Já to chápu, nebesky krásná zrzka, který chlap by se do takové nezamiloval? Jejich vztah však působí účelně a neosobně. Žádnou emoci ve vás nevzbudí, ani nezanechá. Berete ho jednoduše jako nutnost, která postaví bratry proti sobě.
Hlavní kouzlo knihy pro mě spočívá právě v konceptu mytág. Ryhopský les je pradávné, magické místo, jehož energii dokáže používat prakticky každý. Ovšem čím mladší, tím lepší. Mytága jsou vytvářena na základě energetické aury lesa a silné emoce např. při střetu dvou kultur. Mezi taková mytága patří třeba Artuš ve svých různých podobách nebo Robin Hood. Jakmile potřeba existence mytického hrdiny pomine tak opět zmizí, ale už navždy zůstane v kolektivním nevědomí připraven se vrátit. Ano, je tu jasná inspirace keltskou tradicí a dílem Carla G. Junga, ale ono to funguje. Mytické lazení knihy podporuje i autorův jazyk. Holdstock takřka poeticky splétá lidské osudy a moderní svět s mytickými motivy do neoddělitelného celku, který si až do konce zachovává kouzlo a auru tajemna. Skoro jako by Les mytág byl sám mýtem.
Kouzlo hlasu
Jméno Jakub Gottwald mi bylo velkou neznámou, jedná se však o zkušeného divadelního i filmového herce. A pod vedením režiséra Pavla Štěpánka se Stevenova příběhu chopil jako zodpovědný vypravěč (ukázku si můžete pustit zde). Dle potřeby a postav střídá hlasové polohy, přidá naléhavost či vztek, místy ale působí mechanicky a strojeně. V poslechu vás to nijak neodradí, Gottwald má opravdu příjemnou barvu hlasu a snadno vás do Stevova dobrodružství strhne. Samozřejmostí je autorská hudba využívající nástroje evokující tradiční lidovou hudbu či péče s výslovností keltských jmen (nad kterými jsem osobně vždy naprosto bezradná). To celé doplňuje krásná obálka, která je shodná s novými knižními vydáními od nakladatelství Argo. A pokud si audioknihu doposlechnete do úplného konce, čeká na vás milé překvapení.
Les mytág je pro mě první knihou, kterou jsem nejprve četla a pak ji slyšela celou jako audioknihu. Trochu jsem se obávala, že pro mě tím ztratí část svého kouzla, ale ono ne. Spíše naopak. Také jsem zjistila, že ho nemohu poslouchat v autě, protože se až moc zasním. Popravdě jsem se stále nerozhodla, nakolik je to samotným příběhem a nakolik hlasovým projevem Jakuba Gottwalda. Les mytág je sám o sobě originální a inteligentní příběh, který je pro audioknihu jako stvořený. Původní mýty se přeci také předávaly dál vyprávěním. Takže pokud máte rádi klasickou tolkienovskou fantasy a tuhle knihu jste ještě nečetli, máte nejvyšší čas to napravit!
Recenzní audioknihu poskytlo vydavatelství Tympanum prostřednictvím portálu Audiolibrix. Děkuji!
Les mytág (Mythago Wood)
série: Les mytág
napsal: Robert Holdstock
namluvil: Jakub Gottwald
režie: Pavel Štěpánek
překlad: Petr Kotrle
formát: audiokniha
vydalo: audiovydavatelství Tympanum v roce 2019
délka: 10 hodin 47 minut 46 vteřin
Pro mě byla takovou knihou Les mytág. Kupodivu jsem na ní nenarazila náhodou v knihovně nebo na internetu, ale díky mamce. Nevím kde na ní přišla (fantasy nikdy nečetla), ale jednou se mě zeptala, jestli ji neznám. Neznala. Po lehkém oťukávání přes strýčka Googla jsem si pro knihu došla do knihovny a začala prozkoumávat tajemství Ryhopského lesa. Tou dobou jsem studovala prvním rokem Antropologii a byla jsem naprosto fascinovaná různými kulturami a jejich mytologiemi. Tenkrát by mě ani nenapadlo, že mohu narazit na fantasy zpracovávající právě tato témata a ono přitom už dávno existovalo. Na dlouhé roky byl Les mytág první i poslední knihou série, kterou jsem četla (další díly už v knihovně neměli), ale přivedl mě opět ke čtení fantastiky. Ale to už je jiný příběh.
Robert Holdstock byl vystudovaný lékařský zoolog, toto povolání ale brzy opustil kvůli psaní. Byl opravdu plodným autorem, do fantastiky vstoupil už ve svých dvaceti letech v roce 1968 a psal až do své smrti v roce 2009. Napsal spoustu krátkých prací a několik románů převážně z oblasti science fiction a fantasy, zabrousil ovšem i do jiných žánrů. Větší pozornost čtenářů i kritiků mu přinesla až fantasy novela Les mytág (1981), kterou o tři roky později rozvinul do stejnojmenného úspěšného románu. Jedná se klasickou tolkienovskou fantasy, s podobnou estetikou i silou, ale přitom kompletně samostatnou a originální. Do kouzelných mytologických lesů se Holdstock ještě několikrát vrátil, naposledy před svou smrtí v románu Avilion (2009). Cyklus je kritiky považován za jeden z mezníků fantastiky 20. století a v některých ohledech údajně převyšuje i samotného Tolkiena. Se vším respektem, samozřejmě.
Oživlé mýty
Steven Huxley se po konci druhé světové války a smrti svého otce vrací do své rodné Anglie. Chystá se navštívit rodinný dubový srub na Ryhopském panství a v něm bratra Christiana s manželkou Guiwenneth. Dočká se ale poněkud chladného přivítání. Steve postupně zjišťuje zvláštní povahu výzkumu jejich otce, ve kterém nyní pokračuje i jeho bratr, a že les za okny jejich srubu není obyčejný. Vytváří totiž mytága, jakési projekce archetypálních hrdinů. A jedním takovým byla právě i Guiwenneth, jenže Chris o ni přišel. Aby ji znovu našel, vydává se Christian na čím dál delší výpravy do lesního nitra, až Steven zůstane v domě žít úplně sám. Začne sám Ryhopský les zkoumat a díky tomu se seznámí s letcem Harry Keetonem. Spolu zkusí les přeletět, ale zabrání jim v tom náhlá bouře na jinak čistém nebi. Jako by to místo chránilo svá tajemství... A pak se ve Stevenově životě objeví lesní dívka a už nikdy nic nebude jako dříve.
Příběh má dvě hlavní dějové roviny. První se zabývá Stevenovými rodinnými vztahy a jejich pomalou degradací. Hlavní spor sice vznikne mezi Stevenem a jeho bratrem, významnou roli sehraje i jejich otec. Jako jeho synové, i on se kdysi do Guiwenneth zamiloval a Christiana vnímal jako soka. A smrtí to pro něj neskončilo. Přestože je tento rozklad lidsky a uvěřitelně napsaný, ponechává si lehký mytologický nádech, který se prohlubuje spolu s ubývajícími stránkami. Vždyť ani Romulus a Remus se neshodli na všem. Druhou rovinou je milostná linka Stevena a mytága Guiwenneth, která je ale poněkud slabší. Já to chápu, nebesky krásná zrzka, který chlap by se do takové nezamiloval? Jejich vztah však působí účelně a neosobně. Žádnou emoci ve vás nevzbudí, ani nezanechá. Berete ho jednoduše jako nutnost, která postaví bratry proti sobě.
Hlavní kouzlo knihy pro mě spočívá právě v konceptu mytág. Ryhopský les je pradávné, magické místo, jehož energii dokáže používat prakticky každý. Ovšem čím mladší, tím lepší. Mytága jsou vytvářena na základě energetické aury lesa a silné emoce např. při střetu dvou kultur. Mezi taková mytága patří třeba Artuš ve svých různých podobách nebo Robin Hood. Jakmile potřeba existence mytického hrdiny pomine tak opět zmizí, ale už navždy zůstane v kolektivním nevědomí připraven se vrátit. Ano, je tu jasná inspirace keltskou tradicí a dílem Carla G. Junga, ale ono to funguje. Mytické lazení knihy podporuje i autorův jazyk. Holdstock takřka poeticky splétá lidské osudy a moderní svět s mytickými motivy do neoddělitelného celku, který si až do konce zachovává kouzlo a auru tajemna. Skoro jako by Les mytág byl sám mýtem.
Kouzlo hlasu
Jméno Jakub Gottwald mi bylo velkou neznámou, jedná se však o zkušeného divadelního i filmového herce. A pod vedením režiséra Pavla Štěpánka se Stevenova příběhu chopil jako zodpovědný vypravěč (ukázku si můžete pustit zde). Dle potřeby a postav střídá hlasové polohy, přidá naléhavost či vztek, místy ale působí mechanicky a strojeně. V poslechu vás to nijak neodradí, Gottwald má opravdu příjemnou barvu hlasu a snadno vás do Stevova dobrodružství strhne. Samozřejmostí je autorská hudba využívající nástroje evokující tradiční lidovou hudbu či péče s výslovností keltských jmen (nad kterými jsem osobně vždy naprosto bezradná). To celé doplňuje krásná obálka, která je shodná s novými knižními vydáními od nakladatelství Argo. A pokud si audioknihu doposlechnete do úplného konce, čeká na vás milé překvapení.
Les mytág je pro mě první knihou, kterou jsem nejprve četla a pak ji slyšela celou jako audioknihu. Trochu jsem se obávala, že pro mě tím ztratí část svého kouzla, ale ono ne. Spíše naopak. Také jsem zjistila, že ho nemohu poslouchat v autě, protože se až moc zasním. Popravdě jsem se stále nerozhodla, nakolik je to samotným příběhem a nakolik hlasovým projevem Jakuba Gottwalda. Les mytág je sám o sobě originální a inteligentní příběh, který je pro audioknihu jako stvořený. Původní mýty se přeci také předávaly dál vyprávěním. Takže pokud máte rádi klasickou tolkienovskou fantasy a tuhle knihu jste ještě nečetli, máte nejvyšší čas to napravit!
Recenzní audioknihu poskytlo vydavatelství Tympanum prostřednictvím portálu Audiolibrix. Děkuji!
Les mytág (Mythago Wood)
série: Les mytág
napsal: Robert Holdstock
namluvil: Jakub Gottwald
režie: Pavel Štěpánek
překlad: Petr Kotrle
formát: audiokniha
vydalo: audiovydavatelství Tympanum v roce 2019
délka: 10 hodin 47 minut 46 vteřin
Žádné komentáře:
Okomentovat