Není klíč jako klíč

Komiksová série Zámek a klíč u nás vychází už nějakou dobu, ale to bych nebyla já, kdybych se k ní nedostala až dlouho potom, co to byla horká novinka. Takže zatímco u nás probíhaly předobjednávky na poslední dva díly, já četla první díl. A začala jsem si celou sérii kompletovat. 

Ačkoliv jméno Joe Hill pro mě není neznámé, zatím jsem neměla tu čest se k nějaké jeho knize dostat. Přitom jeho díla u nás už vychází dlouho, jeho první román Černá krabice u nás vyšel už v roce 2007. A série Zámek a klíč vychází pod hlavičkou Comics centra od roku 2011, což už je taky nějaký pátek. Navíc jsem zpozorněla při názvu prvního dílu Vítejte v Lovecraftu a Nové Anglii, kde se děj odehrává. Mám ráda tyhle malé pocty mistrovi. Nemusím říkat, jak moc jsem se třásla, až se mi kniha dostane do rukou.

Rodina Zámkových má celkem smůlu. Začne to tím, že psychopatický teenager Sam Lesser zabije otce rodiny a tak se zbytek stěhuje na rodinné sídlo Klíčov k strýci Duncanovi. Snaží se tu vyrovnat s tím, co se stalo a začít nový život. Jenže jejich ohrožení nekončí. Sam Lesser moc dlouho zavřený ve vězení nezůstává a i v samotném Klíčově skrytě dřímá zlo. Základní zápletka prvního dílu není oslnivě originální. Rodina oslabená ztrátou jednoho z nich, schovávající se před psychopatickým vrahem ovládaným tajemnou Dodge. Jenže pak Bóďa při svých průzkumech najde první klíč a časem i ozvěnu ve studni, alias samotnou Dodge. 

Děj krásně koresponduje s kresbou. Pasáže z Bóďova pohledu působí bezstarostně až pohádkově, ze Samových činů zas zamrazí. Vítejte v Lovecraftu je můj první hororově laděný komiks, který je kolorovaný. Vždycky jsem měla dojem, že spolu s barvami takový komiks ztratí snáze atmosféru. Sandmanovská Preludia&Nocturna jsou toho nešťastným příkladem. V tomhle případě to ale naštěstí neplatí, naopak by bez barev zážitek nebyl úplný. Navíc postavy, ač poměrně stereotypní, jsou díky tomu děsivě reálné a nejednou mi v hlavě hrály jejich hlasy. Časté flashbacky do minulosti osvětlují nejen pocity Tylera a Kinsey z osudového dne, kdy nechtěli víc, než přežít, ale i nelehký život Sama Lessera a zlom v jeho psychice. Přestože Bóďovo části jsou naivně dětské, patří mu i děsivější a hororovější části příběhu. Jakožto malý chlapec neprožívá se svými sourozenci boj o vlastní život, ale jeho dětská mysl se upírá k jejich otci. Matka dětí Nina a jejich strýc Duncan zde moc prostoru nedostanou a fungují spíše jako prostředníci se světem dospělých. A můj osobní favorit, bratranec Orin, víc jak ty dva panely nedostane. Jaká škoda.

Vzhledem k době mé objednávky a doprodeji vydání se ke mě dostala levnější, paperbacková verze. A jako jedna z posledních už byla i trochu obouchaná (na což jsem byla z Comics centra i upozorněna). Snáz tak získala dojem očtenosti. Krom lehké ošoupanosti ale jinak na knize není poznat, že by už byla čtená. Všechno pevně drží pohromadě a ani vazba se nikde nezlomila. Ponurosti děje přidává i na obálce vyobrazený Klíčov a zjevný klíč. Příjemným překvapením nakonec pro mě byl post překladatele. Kantůrkovu práci je vždy radost číst. 

Ačkoliv jsem od komiksu čekala něco maličko jiného, rozhodně jsem nebyla zklamaná. Děj má skvělou atmosféru, kresba je zpočátku sice nezvyklá, ale perfektně pasující a stránky ubíhaly skoro samy od sebe. Výhodou toho, že jsem začala číst pozdě, jsou Hlavohrátky na poličce. Ale o nich zase příště.

Zámek a klíč: Vítejte v Lovecraftu (Lock and Key: Welcome to Lovecraft) / napsal Joe Hill / nakreslil Gabriel Rodriuez / vydalo nakladatelství Comics centrum v roce 2011/ brožovaná / přeložil Jan Kantůrek / 168 stran.