středa 23. listopadu 2016

Podzim v myším světě

Myši nemají dvakrát snadný život. Jsou malé, samy o sobě prakticky bezbranné a tím jsou snadnou kořistí pro predátory. A že těch není málo. Jenže co když existuje bezpečná myší společnost patřičně chráněná? Zní to podivně? Ne? V tom případě vítejte u Myší hlídky



Upřímně, o myškách jsem netušila dokud je Comics centrum nevydalo. I pak jsem je ještě chvilku zkoumala, aby mi bylo úplně jasné, jestli objednávat chci nebo ne. A jak je vidět, nakonec jsem neodolala. Čím jsou ale myšky tak zvláštní?

Hned na začátku se seznámíme s Justýnem, Strašem a Borisem, nejlepšími členy Hlídky, které čeká zdánlivě jednoduchý úkol najít ztraceného obchodníka se zrním. Jenže i přesto, že ho najdou, jejich pátrání nekončí. Ačkoliv je období míru, něco je očividně špatně. Sariku poslala matrona Hlídky, Gvendolína, do Starého Krásnova najít další pohřešovanou myš, tentokrát dokonce hlídkaře. A i ona zjistí značně zneklidňující informace podstatné pro celou Hlídku. Je podzim 1152 a myšky musí čelit zradě. To je prakticky vše, co se dá stručně o ději říct, abych neřekla úplně všechno. Příběh jako takový je tak poměrně jednoduchý, banální a nepřináší nic nového a převratného. Přesto ale stojí za pozornost.


Svět, který nám David Petersen předkládá se v mnohém podobá středověku. Na obálce dokonce najdeme srovnání s Tolkienovým Pánem prstenů. To mi sice přijde poněkud přehnané, ale i tak nelze myškám upřít jisté kouzlo. A to i přesto, že se v jejich světě magie nevyskytuje. Myší hlídka: Podzim 1152 nás zavede do myších teritorií, oblasti bezpečných měst a stezek hlídaných a chráněných právě Hlídkou. Hned začátek knihy nám nabídne mapu, kde jsou všechna ta města a stezky krásně vyznačeny. Všechna čest Školorádovým mapám. Příběh sám je uzavřený a rozdělený do šesti kapitol a epilogu naznačujícím, jakým směrem se bude ubírat další osud hlídky. Nechybí ani bonusy přibližující těžký myší život a jejich města, plus Galerii obálek. Začátek každé kapitoly přibližuje nebo shrnuje předchozí děj a přidává něco z historie hlídky, což ze začátku usnadní vtažení do příběhu a dále udržuje čtenáře v dění. Navíc je dobré sledovat i historické střípky, protože nikdy nevíte, kdy se vám budou hodit.

Myši samotné jsou relativně polidštěné. Chodí po dvou, některé se oblékají, žijí v domech, používají zbraně, mluví... Petersen ovšem vynechává aspekty jako láska, sex nebo genderové stereotypy, což je pro mě poměrně vítaná změna. Oproti tomu veškeré nebezpečí, které pro ně příroda má, si ponechává zvířecí aspekty, takže útok hada nebo krabů se stává poměrně děsivou záležitostí. Navíc parádně nakreslenou. Pokud vám příběh zatím přišel spíše jednoduchý a dětský, kresba ho posouvá mnohem výše. Myšky i jejich svět jsou sice poměrně realisticky nakreslené, ale tak kouzelně, že je jim těžké odolat i pro dospělého čtenáře.


I když jsem netušila, co od Podzimu 1152 čekat, byla jsem nadšená. Myšky jsem si brala vždy na chvíli čtení před spaním a pokaždé mi bylo líto je zas odložit a jít spát. Přes svou jednoduchost a banalitu, je příběh dobře odvyprávěný a ještě lépe nakreslený. Upřímně, už jen pro tu kresbu stojí za to komiks otevřít. Oproti klasickým nabušeným superhrdinům jsou realistické a přece pohádkové myšky více než vítanou změnou. Jakmile začnete, za chvíli jste na konci, ani nevíte jak. Možná přeci jen kniha sedne více dětskému čtenáři, ale v dospělém probudí a přiživí to dítě uvnitř. Protože přesně tak jsem se cítila, když ti maličcí houževnatí bojovníci zápasili o přežití a já přitom v posteli tajila dech. Trochu jako když Bastian Baltharaz Bux četl Nekonečný příběh, takové dítě.

Myší hlídka: Podzim 1152 (Mouse Guard: Autumn 1152)/ napsal a nakreslil David Petersen/ vydalo nakladatelství Comics Centrum v roce 2016/ vázaná s přebalem/ přeložil Jan Kantůrek/ 204 stran.

2 komentáře:

  1. Mebsi ziskala kresba a pritel je z toho poprdeny takze darek k Vanocum je jasny,ze 😂
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak aspoň nemusíš nic složitého vymýšlet :D :)

      Vymazat