Čas na finále
Sérii Zámek a klíč chybí ke konci jen máloco. Děj je rozehraný a pomalu se sbíhá k finále, postavy prošly zásadním vývojem, Černá dáma už téměř má co chce... Jenže zbývá několik otázek. Jak vznikly klíče? Proč je to dědictví rodiny Zámkových? Co se stalo před 20 lety v jeskyni utopenců? Jak Finta přišel k té pijavici přisáté na jeho duši? No a samozřejmě to slíbené velké a epické finále.
Vzhledem k tomu, že Časohrátky a Alfa a omega vyšly společně, působí poněkud nerozlučným dojmem. A také svým způsobem jsou. Po konci čtvrtého dílu bych asi mlátila hlavou o zeď, dostat do pracek jen Časohrátky.
Jak už název napovídá, Časohrátky znamenají časoměrný klíč a odpovědí na spoustu otázek. Na začátku se konečně seznámíme s Benjaminem Zámkem a jeho sestrou Mirandou a zjistíme, kdo vlastně byli. Další konečně patří objevu černých dveří a finálnímu seznámení s úhlavním nepřítelem. Tedy s jeho původem a povahou. Nemusím říkat, jak mě to potěšilo. Další retrospektivní část patří událostem 20 let starým, kdy se ukáže proč se všechno vlastně pokazilo a změnilo to aktéry k jejich současnému já. A že děti opravdu do děje vstupují až na konci, jak v prvním díle řekl Finta Bóďovi. Jsou zde vlastně všechny minulé zásadní události, které Tylerovi a Kinsey pomohou pochopit dění v realitě a skutečné nebezpečí, ve které se sami nacházejí. A díky nejranější historii Klíčova se leccos prozradí i o klíčích samotných.
Opět není co vyčíst - puberťáci jsou dost pubertální, bezstarostní a stereotypní, jak mají být, záporák je dost velký hajzl a i když je děj víceméně předvídatelný, stále je perfektně a detailně propracovaný. Až mi přišla škoda, že s některými detaily děj a jeho logika nepočítaly (otázka taky je, nakolik byly původně zamýšlené). Plusem také může být omezení užitých klíčů na minimum nutné pro souvislost děje. Asi jediné, co mi tam ještě chybělo byly další kusy historie Klíčova, které představila už čtvrtá kniha. Sice očividně nejsou tak podstatné pro vývoj hlavní zápletky, ale i tak bych je nějakou formou ocenila. Už jen z čisté zvědavosti a požitku z téhle geniální spolupráce.
Alfa a omega je vytoužené a mnou vážně netrpělivě očekávané finále. Prakticky zde už se toho moc říct nedá. Veškerý děj je připravený, postavy za sebou mají potřebný vývoj, už chybí jen spustit katastrofu. Navíc konečně dojde na zmiňovaný maturiťák, což v Americe je snad pokaždé značkou velkých problémů. Všechno naoko vypadá idylicky, ale Fintovi už chybí jen koruna stínů (kterou rychle získá) a jeho ďábelský plán konečně může začít.
Je jasné, že poslední díl je jedna velká akce, kde si nikdo nemůže být jistý životem. A Rodriguezova kresba tomu dodává ještě vyšší level. Dřív jsem měla dojem, že žádný hororový komiks nemůže být správně atmosferický i kolorovaný, ale touhle knihou mě Hill a Rodriguez finálně vyvedli z omylu. Atmosféru byste mohli krájet, kresba je fantasticky detailní a Finta je pro mě konečně dokonale děsivým záporákem. U tohohle dílu mohu konečně říct, že je to parchant, kterému by snad nikdo fandit nechtěl (já trochu, pro tu geniální děsivost). Protože přes to všechno, čím se stal, má pořád lidskou duši a navenek se tak projevuje. Rodriguez by měl dostat metál.
Ona celkově se kresba od prvního dílu posunula úplně jinam a nejde, než na ni pět superlativa. Tentokrát obzvlášť. Scény v jeskyni utopenců, u Černých dveří, ale i na Klíčově jsou dechberoucí, děsivé, ale i plné emocí. Ruku v ruce s tím jde vývoj postav, kdy se nejvíce změnil a zocelil asi Tyler. Ačkoliv mě v dřívějších dílech spíše iritoval, na konci jsem mu vážně držela pěsti. I tak ale mým největším favoritem zůstává Rufus. Sice se v průběhu série neprojevuje tak často, jeho povaha a postižení ho činí nejzajímavějším.
Co mi ovšem trochu nesedlo je úplný závěr. Jasně, happy end a šťastný život už napořád přejete Zámkovým celou dobu, ale pro mě to bylo moc. Mnohem více by na mě zapůsobil a zanechal ve mě silnější dojem s vynecháním jedné ze dvou posledních scén. Takhle mi zůstala akorát hořkosladká pachuť nespokojenosti, která přetrvává i delší dobu od přečtení. To ovšem nemění nic na faktu, že Alfa a omega je jinak perfektním zakončením perfektní série, o které se mi bude stýskat.
Samozřejmě, že mám doma i plakátek, který Comics centrum dávalo k předobjednávkám posledních dvou dílů jako poděkování. Je vážně skvělé, že díky zájmu fanoušků série vyšla celá a nezbývá než doufat, že stejnou pozornost dostanou i další série z produkce nakladatelství. Samozřejmě tím nemyslím pouze od Comics centra, ale napříč naším knižním trhem. Není totiž nic víc k vzteku, než když vaše oblíbená série/sága zůstane nedokončená. Což by jinak byl i příklad Zámku a klíče. A, jak doufám uznáte, to by byla vážně škoda.
Zámek a klíč: Časohrátky (Lock and key: Clockworks) a Alfa a omega (Lock and key: Alpha &Omega)/ napsal Joe Hill / nakreslil Gabriel Rodriuez / vydalo nakladatelství Comics centrum v roce 2016/ vázaná / přeložil Jan Kantůrek.
Je jasné, že poslední díl je jedna velká akce, kde si nikdo nemůže být jistý životem. A Rodriguezova kresba tomu dodává ještě vyšší level. Dřív jsem měla dojem, že žádný hororový komiks nemůže být správně atmosferický i kolorovaný, ale touhle knihou mě Hill a Rodriguez finálně vyvedli z omylu. Atmosféru byste mohli krájet, kresba je fantasticky detailní a Finta je pro mě konečně dokonale děsivým záporákem. U tohohle dílu mohu konečně říct, že je to parchant, kterému by snad nikdo fandit nechtěl (já trochu, pro tu geniální děsivost). Protože přes to všechno, čím se stal, má pořád lidskou duši a navenek se tak projevuje. Rodriguez by měl dostat metál.
Ona celkově se kresba od prvního dílu posunula úplně jinam a nejde, než na ni pět superlativa. Tentokrát obzvlášť. Scény v jeskyni utopenců, u Černých dveří, ale i na Klíčově jsou dechberoucí, děsivé, ale i plné emocí. Ruku v ruce s tím jde vývoj postav, kdy se nejvíce změnil a zocelil asi Tyler. Ačkoliv mě v dřívějších dílech spíše iritoval, na konci jsem mu vážně držela pěsti. I tak ale mým největším favoritem zůstává Rufus. Sice se v průběhu série neprojevuje tak často, jeho povaha a postižení ho činí nejzajímavějším.
Co mi ovšem trochu nesedlo je úplný závěr. Jasně, happy end a šťastný život už napořád přejete Zámkovým celou dobu, ale pro mě to bylo moc. Mnohem více by na mě zapůsobil a zanechal ve mě silnější dojem s vynecháním jedné ze dvou posledních scén. Takhle mi zůstala akorát hořkosladká pachuť nespokojenosti, která přetrvává i delší dobu od přečtení. To ovšem nemění nic na faktu, že Alfa a omega je jinak perfektním zakončením perfektní série, o které se mi bude stýskat.
Samozřejmě, že mám doma i plakátek, který Comics centrum dávalo k předobjednávkám posledních dvou dílů jako poděkování. Je vážně skvělé, že díky zájmu fanoušků série vyšla celá a nezbývá než doufat, že stejnou pozornost dostanou i další série z produkce nakladatelství. Samozřejmě tím nemyslím pouze od Comics centra, ale napříč naším knižním trhem. Není totiž nic víc k vzteku, než když vaše oblíbená série/sága zůstane nedokončená. Což by jinak byl i příklad Zámku a klíče. A, jak doufám uznáte, to by byla vážně škoda.
Zámek a klíč: Časohrátky (Lock and key: Clockworks) a Alfa a omega (Lock and key: Alpha &Omega)/ napsal Joe Hill / nakreslil Gabriel Rodriuez / vydalo nakladatelství Comics centrum v roce 2016/ vázaná / přeložil Jan Kantůrek.
Žádné komentáře:
Okomentovat