Dračí partie o osud světa
S Magnólií jsme se už podívali na (prozatímní) konec jejího příběh i na začátek a už nám zbývá jen všechno mezi tím. A do toho spadá i příběh o pradávné karetní hře, která může zničit veškerý život na Zemi i ji samotnou a kterou je lepší nechat na pokoji v zapomnění. Jenže karty už jsou rozdány a Drak bere vše.
Magnólie je prostě pojem. Sexbomba, nadaná psionička a poměrně loajální zaměstnanec, stejně jako neponaučitelný smolař. Její talent přitahovat problémy ani s prožitými léty neslábne, snad naopak. Jenže její zčásti arvedanská krev se aspoň stará o to, aby její skutečný věk nebyl poznat... Minimálně do doby, než Noly sama nějak nezaperlí. A tahle zrzavá potížistka rozhodně nevydrží sedět v klidu na zadku moc dlouho.
Od jejího odchodu z Plaveny je to už skoro 20 let, Magnólie si říká paní Magna a oficiálně je ve službách pána ostrova Albatrosů, Žlutého draka Kirbega. To by ovšem nebyla ona, kdyby sem tam nevzala nějaký melouch. Třeba pro Hajmóna, Kirbegova kata. Hned na začátku se s ní podíváme do hlubinné říše bohyně Sandol Kah, kde získá tajemnou černou krabičku, která jí pořádně zamíchá s životem. I s celým světem. Nejdřív si Noly ale vytvoří přítele z nekromantky Delcante, v Hajmónovi najde bratra, o kterém netušila a objeví portál do mýtického arvedanského města Thurg. Města, které jí ukáže další z tváří jejího mistra Zvina, seznámí s arvedanskou povahou a taky o něco připraví. Ale všechno popořadě.
Hlavním spouštěčem problémů tentokrát není Magnina slabost pro špatné muže, jakožto její zvědavost a souhra náhod. Její osobnost jí dostane do problémů až poté. Ve středu dění totiž stojí ten tajemný artefakt od Sandol Kah, na kterém se při pokusu o otevření objeví arvedanské znaky. A který nakonec obsahuje jen obyčejné hrací karty... Nebo ne? Postupně totiž začne umírat každý, kdo s nimi měl co dočinění a na seznamu čekajících je kromě naší milé Noly i její nově nalezený bratr. Navíc se začnou objevovat trhliny v realitě, které je nutné zacelit. Všichni tak mají o zábavu postaráno. Jako celek je kniha stejně jako její hrdinka dospělejší a klidnější, ovšem co ubírá na akci a hláškách, přidává na sexu. Noly ani její společníci se zrovna neomezují a takřka nic jim není svaté. Zakázaná jablka vždy chutnají nejlépe, že ano.
Formálně je kniha rozdělena na pět částí, které charakterizují děj nebo jsou přezdívkami stvořitelů osudového balíčku karet. Role vypravěče se i tentokrát zhostila Magnólie a kromě nástrah soužití s Arvedany na ni čekají i tajemství její minulosti. Ta vyřčená, i ta neprostupně schovaná. Díky nim jsou události knihy pro Noly důležitější a ona sama je tím bližší čtenáři. Poměrně dost prostoru získali i její společníci. Ti tentokrát naštěstí nepůsobí jako solidní banda psychopatů (to je asi výsada Magniných vrstevníků v Plaveně), naopak jsou propracovanými a spolehlivými sekundanty, které si brzy oblíbíte. A když jsme u těch favoritů... Frilwana vidím ráda pokaždé a tady to nebyla výjimka.
Přestože naše zrzka i její autorka stihly nasbírat nějaké zkušenosti a kniha je slušně rozjetá, zůstává i zde jistá chaotická příchuť. Stejně jako u Magnólie a démon jsem se místy cítila navíc, jako by děj měl nepřístupnou vnitřní logikou. Také mi přišlo, že jde až příliš o strasti (a slasti) života v Thurgu a souvislá dějová linie se ztrácí na pozadí. Obojí sice při čtení trochu vyvádí z míry, autorka ale na nic nezapomene a vše se nakonec složí do smyslupného, hořkosladkého konce.
Drak bere vše podobně jako ostatní autorčiny příběhy z prostředí Asterionu funguje jako samostatná kniha. Takže všechny podstatné reálie světa jsou řečeny v textu, ale pro doplnění kniha obsahuje mapy, časovou chronologii asterionských dějin, rejstřík postav i informace o cyklu s Magnólií. Ani zde nechybí celostránkové ilustrace, o které se stejně jako v novější knize Krev teče vždycky červená postarala Kristina Haidingerová. Trochu zde postrádám obsah, ale v celkovém zpracování knihy se jedná o drobnost.
Sečteno, podtrženo - Drak bere vše mi z dosavadních Magniných dobrodružství zatím přirostl k srdci nejvíc. Ano, ani tahle kniha mi nesedla ve všech ohledech, jedná se však o poměrně intimní sondu do Magnóliiny osobnosti a historie. Noly mi tu tím byla nejbližší a její myšlenkové pochody mě nejednou rozesmály svojí tvrdou upřímností. Tahle oddechovka je skutečně příjemným odpočinkovým čtením a já doufám, že mě takhle Magnólie pobavila ne naposledy.
Od jejího odchodu z Plaveny je to už skoro 20 let, Magnólie si říká paní Magna a oficiálně je ve službách pána ostrova Albatrosů, Žlutého draka Kirbega. To by ovšem nebyla ona, kdyby sem tam nevzala nějaký melouch. Třeba pro Hajmóna, Kirbegova kata. Hned na začátku se s ní podíváme do hlubinné říše bohyně Sandol Kah, kde získá tajemnou černou krabičku, která jí pořádně zamíchá s životem. I s celým světem. Nejdřív si Noly ale vytvoří přítele z nekromantky Delcante, v Hajmónovi najde bratra, o kterém netušila a objeví portál do mýtického arvedanského města Thurg. Města, které jí ukáže další z tváří jejího mistra Zvina, seznámí s arvedanskou povahou a taky o něco připraví. Ale všechno popořadě.
Hlavním spouštěčem problémů tentokrát není Magnina slabost pro špatné muže, jakožto její zvědavost a souhra náhod. Její osobnost jí dostane do problémů až poté. Ve středu dění totiž stojí ten tajemný artefakt od Sandol Kah, na kterém se při pokusu o otevření objeví arvedanské znaky. A který nakonec obsahuje jen obyčejné hrací karty... Nebo ne? Postupně totiž začne umírat každý, kdo s nimi měl co dočinění a na seznamu čekajících je kromě naší milé Noly i její nově nalezený bratr. Navíc se začnou objevovat trhliny v realitě, které je nutné zacelit. Všichni tak mají o zábavu postaráno. Jako celek je kniha stejně jako její hrdinka dospělejší a klidnější, ovšem co ubírá na akci a hláškách, přidává na sexu. Noly ani její společníci se zrovna neomezují a takřka nic jim není svaté. Zakázaná jablka vždy chutnají nejlépe, že ano.
Formálně je kniha rozdělena na pět částí, které charakterizují děj nebo jsou přezdívkami stvořitelů osudového balíčku karet. Role vypravěče se i tentokrát zhostila Magnólie a kromě nástrah soužití s Arvedany na ni čekají i tajemství její minulosti. Ta vyřčená, i ta neprostupně schovaná. Díky nim jsou události knihy pro Noly důležitější a ona sama je tím bližší čtenáři. Poměrně dost prostoru získali i její společníci. Ti tentokrát naštěstí nepůsobí jako solidní banda psychopatů (to je asi výsada Magniných vrstevníků v Plaveně), naopak jsou propracovanými a spolehlivými sekundanty, které si brzy oblíbíte. A když jsme u těch favoritů... Frilwana vidím ráda pokaždé a tady to nebyla výjimka.
Přestože naše zrzka i její autorka stihly nasbírat nějaké zkušenosti a kniha je slušně rozjetá, zůstává i zde jistá chaotická příchuť. Stejně jako u Magnólie a démon jsem se místy cítila navíc, jako by děj měl nepřístupnou vnitřní logikou. Také mi přišlo, že jde až příliš o strasti (a slasti) života v Thurgu a souvislá dějová linie se ztrácí na pozadí. Obojí sice při čtení trochu vyvádí z míry, autorka ale na nic nezapomene a vše se nakonec složí do smyslupného, hořkosladkého konce.
Drak bere vše podobně jako ostatní autorčiny příběhy z prostředí Asterionu funguje jako samostatná kniha. Takže všechny podstatné reálie světa jsou řečeny v textu, ale pro doplnění kniha obsahuje mapy, časovou chronologii asterionských dějin, rejstřík postav i informace o cyklu s Magnólií. Ani zde nechybí celostránkové ilustrace, o které se stejně jako v novější knize Krev teče vždycky červená postarala Kristina Haidingerová. Trochu zde postrádám obsah, ale v celkovém zpracování knihy se jedná o drobnost.
Sečteno, podtrženo - Drak bere vše mi z dosavadních Magniných dobrodružství zatím přirostl k srdci nejvíc. Ano, ani tahle kniha mi nesedla ve všech ohledech, jedná se však o poměrně intimní sondu do Magnóliiny osobnosti a historie. Noly mi tu tím byla nejbližší a její myšlenkové pochody mě nejednou rozesmály svojí tvrdou upřímností. Tahle oddechovka je skutečně příjemným odpočinkovým čtením a já doufám, že mě takhle Magnólie pobavila ne naposledy.
Recenzní e-knihu poskytla autorka Hanina Veselá a nakladatelství Mytago. Děkuji!
Drak bere vše/ napsala Hanina Veselá/ ilustrovala Kristina Haidingerová/ obálku nakreslil Roman Kýbus/ e-kniha/ vydalo nakladatelství Mytago v roce 2015/ 552 stran.
Žádné komentáře:
Okomentovat