V Tamásově stínu

Po dočtení původní série Prachmistrů na mě přišlo lehké zoufalství, že to je vážně vše? Já chci přeci víc! A narazila jsem na povídky a novely předcházející ději v Příslibu krve. Vážně jsem uvažovala, že si je všechny koupím a přečtu i v angličtině, vize čekání až a jestli budou přeloženy se totiž zdála nesnesitelná. Ale pak jsem narazila na prohlášení Talpressu, že koupili práva i na ně a budou se je snažit vydat pohromadě co nejdříve. Takže jsem nakonec počkala.

Příběhy ze světa Prachmistrů tak obsahují všech pět povídek i čtyři novely předcházející nebo doplňující informace o hrdinech trilogie (kromě trochu mimo stojící The Siege of Tilpur, která je volně dostupná zde). Kniha je rozdělena na dvě části, Ve stínu polního maršála obsahující povídky a druhou, ve které jsou novely. Plusem je, že všechny příběhy jsou psány tak, aby se daly číst úplně samostatně bez větší znalosti původní trilogie (což ovšem moc nedoporučuju, protože se tak dost ochudíte). Setkáme se tu víceméně se všemi starými známými, a vás až zamrzí krátký formát jednotlivých příběhů. Protože to prostě nestačí. 

Část Ve stínu polního maršála je stejně jako poté novely řazena chronologicky, od událostí 18 let starých po dění bezprostředně mezi Příslibem krve a Krvavým tažením. Jedná se o poměrně pestrou koláž zahrnující kromě Tamáse, Taniela a Vlory překvapivě i kapitánku Verundiš. Dozvíme se jak probíhalo osvojení Vlory (Dívka z Hruschovy třídy), že Tamás rozhodně nezapomíná a jen tak neodpouští (Zelenooké zmije), jak se Taniel dostal do Fatrásty a seznámil se s Ka-poel (Tvář v okně) i jaká byla Vlořina šance se opět dostat do Tamásovi přízně (Znovuzískaná čest).

Díky novelám se konečně osobně seznámíme i s Erikou ja Leora. Konečně. Už Zřeknuvší ukáže odvahu a odhodlání této mladé kezké šlechtičny pomáhat pronásledovaným prachmistrům a následující Služebník koruny i její tvrdohlavost. Druhá jmenovaná je navíc jejím seznámením s Tamásem a začátkem jejich vztahu. Díky oběma novelám je vám její popravy ještě více líto, protože je skvělá a byla by skvělá. Vražda v hotelu Kinnen je už z názvu policejní záležitostí a je seznámením s mladým Adamatem a vlastně i Ricardem Tumblarem. Poslední, Duchové Tristanské pánve, se opět vrací do Fatrásty, kde se Taniel stále snaží pomoci domácím vyhrát revoluci.

Upřímně mi trochu uniká smysl Konce naděje, povídky zaměřené právě na Verundiš, ale na druhou stranu se dozvíme jak se Tamás stal polním maršálem a něco víc o tažení v Gurle. Navíc stejně jako zbytek je ta povídka tak čtivá, že ji přečtete ani nebudete vědět jak. Ani nevím, jestli bych z nich byla schoná vybrat svého favorita, všechny mě bavily, ale Zelenooké zmije se tomu blíží nejvíc. Protože z téhle epizody Tamásovy msty za Eričinu smrt prostě cítíte to zadostiučinění a nemůžete mu než fandit v tom, co se teprve chystá udělat. Co se týče novel, těžko vybrat jen jednu nej. I když nejméně mě bavila asi ta Adamatova. Nebyla špatná, ale Adamat nepatřil k mým favoritům už v trilogii.

Oproti původní sérii byl zde změněn překladatel, aby kniha stihla vyjít do konce roku. Ale... Sice jsem opravdu ráda, že kniha stihla vyjít ještě před Vánoci, ale na druhou stranu by mi nevadilo na ni ještě chvíli počkat. Hlavně pokud by to znamenalo lepší korekci textů a odbourání všech překlepů nebo chyb ve jménech. Mám dojem, že s překlady Ondřeje Kronicha jsem ještě neměla čest, ale nic výrazného k vytknutí nemám (ale leží mi v hlavě pár drobností, co prostě potřebuju zjistit, pro klid duše). Ve finále to nic nemění na tom, že Příběhy ze světa prachmistrů je skvělá kniha. Jsem ráda, že u nás vyšla a ještě takhle hezky pohromadě. Navíc ocenuji i to, že si Talpress dal práci s vlastní obálkou, a tak práce Tibora Paštrnáka bude hezky ladit ke zbytku.

I když jsou Příběhy jen taková chuťovka pro návrat do Devatera, tahle návštěva je rozhodně vítaná. Prachmistři za sebou zanechali spoustu otazníků ohledně minulosti postav a Příběhy tyto mezery lehce vyplňují. Ještě jsou momenty, které bych si ráda přečetla (jako třeba záchranu Ka-poel ze zajetí, více o Verundiš nebo něco o Erice a Tanielovi), ale kolem a kolem dokola jsem spokojená. McClellan navíc kromě volně navazující série Gods of Blood and Powder podobné příběhy píše dál, The Mad Lancers (2017) spadající právě do té navazující série. Naděje tedy zůstává a já se teď třesu na překlad Sins of Empire.

Příběhy ze světa Prachmistrů/ napsal Brian McClellan/ brožovaná/ vydalo nakladatelství Talpress v roce 2017/ přeložil Ondřej Kronich/ 496 stran.