Doktor a já podruhé

Když jsem poprvé na Doctor Who: Závoj smutku narazila, tak jsem seriál ještě neviděla. Ale pamatuji si, jak ta slečna whovianka z té knihy nebyla dvakrát nadšená. Ani jinde jsem se nesetkala s vyloženě pozitivním ohlasem, tak jsem po ní nijak zvlášť netoužila. Ani ve chvíli, kdy mě nadchnul seriál. Jenže jsem dostala k narozeninám poukaz do knihkupectví a na místě jsem netušila, co to vlastně chci za knihy. Řekla jsem si tedy - proč ne? Zkusím to a uvidím, jestli za to bude stát.

Nemůžu se dočkat, až bude pořád hezky jako bylo v pondělí a já budu moct sedět v našem obýváku v otevřeném okně a číst si...:)

Nemůžu říct, že bych koupě vyloženě litovala, ale už chápu ty negativní ohlasy.. Sice můžu říct, že se mi líbila, ALE... Příběh jako takový je zhruba v rozsahu jednoho dílu seriálu, což je pro mě vzhledem k tomu, jak kniha vypadá trochu zklamání. Další velké zklamání je výběr písma a celkový vzhled stránky. Působí to jako kniha pro děti nebo mládež, ne jako sci-fi literatura. Ještě větším zklamání je, že v originále ta kniha vypadá úplně stejně. Proč? To, že kniha vypadá delší ji přeci ještě nedělá lepší. Já bych si ji klidně dokázala představit i jako paperback (no co, mám je prostě ráda a i k sci-fi to podle mě prostě patří).

Příběh jako takový začíná slibně. Hodně slibně. Debata o planetě s bublinkovou lázní a desetimetrovýma gumovýma kachničkama je prostě skvělá. Jenže tím to končí. Další příběh ničím nepřekvapí. Maximálně tak klauny. Problém je i s postavami. Jak jsem řekla před chvílí - debata o gumových kachničkách a bublinkové lázni je skvělá, ale tím ten správný charakter postav taky končí. Všechny postavy jsou hrozně ploché. Nejvíc je to vidět právě na Doctorovi s Clarou, v seriálu jsou celkem dynamická dvojka a tady ani ty jejich slovní přestřelky nemají šťávu. Tohle mi přijde zajímavé - většinou je to naopak, kniha je lepší než film, i když taky většinou je první právě ta kniha.

Ještě něco k překladu. Slovo "sonáč" je fakt hrozná volba (i když stejně jako v případě vzhledu knihy, podobně na tom mohl být originál). A volba citoslovcí je taky zvláštní, ale zase si myslím, že přesně vím, jaký by to byl zvuk, takže je to asi v pořádku.

Autor sám nemá se seriálem pravděpodobně společného nic, krom vášně pro něj. Napsal několik úspěšných knih pro děti (což bude možná ten problém s knihou) a produkuje divadelní hry. Co ale oceňuji jsou odkazy nejen do seriálu, ale i do úplného začátku, do prvního dílu první série. Za to má u mě plusové body.

Co ještě říct? I když mám víc výtek než pozitivních postřehů, tak se mi ve finále kniha nepřišla tak hrozná. Příběh ubíhal celkem svižně (i díky rozvržení textu na stránce) a i mě bavil. Na první vydanou knihu je to sice zklamání, ale tím spíš můžeme být překvapení těmi dalšími. Ani v seriálu nejsou všechny díly skvělé. Nelituji, že jsem si ji koupila, ale ani z ní nejsem nijak super nadšená. Další knihy si také pořídím, Daleckou generaci už mám objednanou, a budu doufat, že se s tím jiní autoři poperou lépe, než tento. Docela ráda bych si přečetla česky Gaimanovo Nothing O'Clock, jeho knihy mám ráda a díly seriálu, které napsal jsou také skvělé.

Závěrem lze dodat snad jen jedno... Geronimo!

název - Doctor Who: Závoj smutku

autor - Tommy Donbavand

nakladatel - Jota

běžná cena - 278 Kč