Díky, Terry!

Nejsem příznivcem řetězového šíření špatných zpráv, ale občas mě něco zasáhne natolik, že to sama poruším. Zpráva o smrti Terryho Pratchetta přišla jak blesk z čistého nebe. Jak by k tomu jistě řekla Bábi Zlopočasná: "Tak s něčím takovým rozhodně nemohu souhlasit." Nečekaná zpráva to byla alespoň pro mě, někdo jiný možná s jeho zdravotním stavem byl seznámen lépe. Jeho aktuální osobní život a průběh jeho nemoci jsem nesledovala a tak jsem ani neznala jeho současný zdravotní stav. Jeho Úžasná Zeměplocha byla jedna z prvních fantasy knih, které jsem měla možnost číst. Už ani nevím, jak je to dlouho a kolik knih jsem z té série přečetla (dříve jsem je četla hodně random). Tak nějak si už ale nedokážu představit, že bych neznala postavičky jako je Mrakoplaš, Smrť, bábi Zlopočasná nebo velitel městské stráže, Elánius. Bez nich by byl svět v mojí hlavě podstatně chudší.

           

Fakt, že Terry Pratchett trpí Alzheimerovo chorobou, věděl snad každý fanoušek Zeměplochy. Takto vážné degenerativní onemocnění má jeden jediný scénář a myslím, že je obdivuhodné, jak dlouho se dokázal věnovat psaní a pokračování Zeměplochy. Možná i to, že pořád psal, budilo dojem, že to ještě dlouho nevzdá a my ještě budeme mít dlouho co číst. Takhle nezbývá než doufat, že mu bude Smrť důstojným společníkem.

Těžko říct jestli ještě nějaká fantasy série (jestli ještě nějaká) obsáhla takové množství témat, jako právě Zeměplocha. (Pokud ano, je mi líto, že o ní nemám znalost a v budoucnu to napravím.) Už jen první díl mě nadchnul narážkou na mého oblíbeného H.P. Lovecrafta a jeho soudobého kolegu R. E. Howarda. Kdo by pak takovým knihám odolal? Já rozhodně ne! :) Navíc mám ráda britský humor a tady je ho spolu a počtem knih opravdu požehnaně. Ne všechny narážky mi ale dojdou hned a pak jsem na sebe naštvaná, protože je to přeci naprosto očividný! Což je třeba příklad Smrťě a jeho vnučky Zuzany (Btw. čípak asistentka na cestách byla vnučka Susan? Útěchou mi budiž to, že jsem ty první série ještě neviděla...). Líbí se mi taky věkové rozpětí čtenářů. Málokdy se mi poštěstilo se bavit s někým ze starší generace o mé oblíbené fantasy literatuře. Do práce k nám chodí na kafe pán, který je taky velký fanoušek Pratchetta a je vždycky hrozně fajn si vyměnit nejnovější dojmy z četby i s někým prakticky cizím.

Až se stydím, že na to, jak dlouho Zeměplochu znám a čtu, ji ještě nemám přečtenou a zmapovanou celou. Teprve nedávno jsem se odhodlala, že začnu hezky od Barvy kouzel a budu číst hezky popořadě. Zatím jsem došla k Soudným sestrám, takže ne moc daleko, ale pracuji na tom :). Nejradši mám ale Noční hlídku, jen ještě bude nějaký čas trvat, než se k ní zas dostanu :D. Co se týče postav, tak naprosto miluju Zavazadlo. Taky bych chtěla mít tak inteligentní kufr, usnadnilo by mi to opravdu hodně práce ohledně tahání kufru s čistým oblečením z domova do našich krásných 85 schodů k bytu v Plzni. Navíc jeho náladovost by jistě rychle vyřešila problém s otravnými lidmi v mém okolí :D. Skvělá a navíc poučná postava je taky Bábi Zlopočasná. Pokud ovládnete stejně jako ona hlavologii, usnadní vám to mnoho problémů ve škole u zkoušek. Hodně vyučujících, se kterými jsem měla čest, se rádo poslouchá a tak když to dobře zaonačíte, zkouška je v kapse. Hlavní je nepřiznat, že něco nevíte. Žádná věda, hlavologie! (Celkově by se v celé sérii dalo najít mnoho užitečných věcí.) Kdo mě naopak nějak výrazně nenadchnul byla Tonička Bolavá v Klobouku s oblohou. Na druhou stranu jsem to četla v období, kdy mě Pratchett ještě tolik nebavil a neměla jsem rozhled jako dnes, takže třeba až se k ní dostanu změním názor. Stejně tak mě moc nebavil Magický prazdroj, ale ten jsem četla nedávno, takže nějaký čas mi ten dojem rozhodně zůstane :D.

                                           

Stejně jako nějaké narážky v knize mi taky poněkud pozdě došel fakt, jak dlouho už odkládám založení vlastní zeměplošské knihovničky. Což znamená, že po prvotním šoku, jsem vzala kartu a klíče od bytu a odskočila si do knihkupectví pro Barvu kouzel (výhoda toho, když bydlíte nad Dobrovským). Jako vždy jsem musela podstoupit vnitřní boj o finance na kartě. Nakonec vyhrál zdravý rozum spolu s hladovým žaludkem a tak pokračování přijde zas po výplatě (ne-li dřív). Každopádně jsem vděčná za každou knihu, kterou Pratchett napsal a která se mi dostala do ruky. Stejně jako asi každý jeho fanoušek. Díky, Terry, díky!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat