Co ukrývají Atuánské hrobky

Představte si, že by vás jako pětileté dítě sebrali rodičům a odvlekli kamsi do pouště. Údajně máte být znovuzrozenou jedinou kněžkou kultu a v životě už nepoznáte nic kromě své služby. Takový je alespoň plán.

Druhé díly to nemají jednoduché, obzvlášť pokud byl ten první skvělý. Musí dostát nastaveným očekáváním, ale zároveň přinést dost nových a zajímavých podnětů, aby čtenáře navnadily na další čtení. Snadno se stanou pouhou výplní v sérii před něčím propracovanějším a epičtějším. Jenže pak jsou tu druhé díly, které vás opět hodí do vod nevědomosti. Znovu začínáte s novými postavami a zbrusu novým příběhem na jiném místě daného světa. A možná budete velmi příjemně překvapeni.

Prokletí jediné kněžky

Atuánské hrobky jsou přesně tenhle druh knihy. Příběh začíná na Atuánu, v odlehlé části zemí Karghadu, kde je rodičům odebráno děvčátko jménem Tenar a odvedeno do pouště, do Atuánských hrobek. Dítě totiž bylo předurčeno sloužit Bezejmenným jako jejich jediná kněžka Arha, neboli Pozřená. Celé roky je dívka vychovávána slepé poslušnosti a bezvýhradné službě svým Bohům, dokud se jednoho dne v jejím království neobjeví vetřelec. Muž s tmavou pletí a podivnou svítící holí. Měla by ho potrestat, nechat zabít za drzost, ale neudělá to. Místo toho se vzepře svým povinnostem, cizincovi začne pomáhat a nevědomky se s ním sbližovat. Ten muž není nikým jiným než čarodějem Gedem, hrdinou první knihy. Ged dívce pomůže opět najít její pravé jméno a navrátit vlastní vůli, ale finální rozhodnutí je na ní. Dokáže opět jako Tenar odejít z Atuánských hrobek a opustit vše co zná?

Podobně jako Čaroděj Zeměmoří jsou i Atuánské hrobky příkladem coming of age story, ovšem s mnohem sevřenějším a komornějším příběhem a ženskou hlavní hrdinkou. Jediný svět, který Arha smí poznat jsou totiž Atuánské hrobky, kde dlí Bezejmenní a kněžky Božstva, které ji vychovávají. Přestože se děvče oficiálně stane jedinou kněžkou Bezejmenných, jejím skutečným údělem je být navždy uvězněna v hrobkách a jejich temnému labyrintu, odloučena od zbytku společnosti. V průběhu jejího dospívání spolu s prozkoumáváním svého podzemního království má Arha spoustu času prozkoumávat i svou mysl a v ní rostou pochybnosti o jejím postavení i uctívání bohů jako takových. Navenek sice nadále svědomitě plní své povinnosti jediné kněžky Bezejmenných, ovšem při první příležitosti se vzepře, aby zjistila více o světě venku. Kdo je ten muž a jak se dostal do jejího království? Proč ho Bezejmenní nezabili? A co se změní pro ni, pokud ho nechá naživu? Nakonec si i díky Gedovi děvče plně uvědomí krutou realitu: skutečné nebezpečí na ni nečeká uvnitř hrobek, ale na povrchu v chrámech a pokud chce přežít, musí převzít zodpovědnost za své činy.

Dalším z témat Atuánských hrobek je převtělování jediné kněžky Bezejmenných. Ve chvíli své smrti se Arha znovu narodí někde na ostrově, kněžky božstva děvčátko najdou a přivedou do hrobek, kde stráví celý život službou Bezejmenným. Objev Geda v jejím panství je nejen vítaným zpestřením jejích dnů, ale také zkouškou jejího přesvědčení. Děvče bylo totiž ve své výchově vedeno k nedůvěře ke všem čarodějům, jakožto k lhářům a podvodníkům. Ged si však po malých krůčcích získá Tenařinu důvěru a ona se díky němu dozvídá o skutečné povaze svých bohů a tím i jejího dosavadního života. Právě díky jeho pomocí a podpoře děvče najde odvahu se vzepřít svému osudu a nadobro z hrobek odejít. Jenže život kněžky je to jediné, co zná a ona je plna pochybností, zda udělala správnou věc či zda dokáže žít jinak. Svobodně. Jenže se nemá kam vrátit a tak následuje Geda do neznáma.

Audio výprava

Stejně jako Čaroděj Zeměmoří i Atuánské hrobky jsou v podání Tomáše Juřičky. Jenže tam, kde mi v Čaroději upadala pozornost, v hrobkách jsem poslouchala s ušima našpicovanýma. Ani Atuánské hrobky nejsou nijak výrazně akčním příběhem, Tenar se navíc neučila magii a neprožívala nebezpečná dobrodružství, její příběh mi byl přesto mnohem bližší. Vlastně vůbec neškodilo, že je většina postav v knize ženských, Tomáš Juřička výborně zvládl jak strohé kněžky Božstva, tak mladinkou Tenar se všemi potřebnými změnami v hlase. Pro představu si můžete zde pustit malou ukázku.

I audiokniha Atuánských hrobek se drží své knižní předlohy, což znamená jednak překlad Petra Kotrleho, tak obálku s parádní ilustrací Milana Fibingera zobrazující Tenar v kněžském rouchu. O hudbu se i tentokrát postaral Dominik Svoboda a můžete se těšit na motivy známé z Čaroděje Zeměmoří, opět převážně v podání smyčců a fléten. Vzhledem k povaze příběhu jde především o jemné, melancholické melodie přecházející v dramatičtější podkres odpovídající gradaci děje.

Druhý díl

V případě Čaroděje Zeměmoří mi chyběla jakákoliv emoce, cokoliv, proč bych měla Gedovi fandit nebo si ho oblíbit, Atuánské hrobky mne zasáhly mnohem více. Už jen proto, že sama jsem od malinka neměla stereotypně holčičí sny a toužila jsem se vymanit ze škatulek, které jsem dostávala od společnosti. A docela mě mrzí, že jsem právě tuhle knihu nečetla mnohem dříve, protože Tenar by rozhodně byla mým vzorem. Je jím vlastně i teď, protože překonat svůj strach a vzepřít se tomu, co se od vás očekává je pro mě velké téma dodnes. Atuánské hrobky mohou ve výsledku působit ještě méně fantasticky než Čaroděj Zeměmoří, ale opět jde o netradiční boj dobra proti zlu se stejně netradiční hrdinkou a zároveň příběh, který s vámi zůstane ještě dlouho po dočtení (nebo doposlechnutí, samozřejmě).

Recenzní audioknihu poskytlo vydavatelství Tympanum prostřednictvím svých stránek. Děkuji!

Atuánské hrobky (The Tombs of Atuan)

série: Čaroděj Zeměmoří

napsala: Ursula Kroeber Le Guin

překlad: Petr Kotrle

namluvil: Tomáš Juřička

formát: audiokniha

vydalo: audiovydavatelství Tympanum v roce 2020

délka: 5 hodin 46 minut