Noční můry z dětství

Strašidelné příběhy jsou staré jako lidstvo samo. O nočních běsích, podvodních příšerách nebo třeba starých dobrých čarodějnicích. Přestože (a možná proto) vás v noci nenavštíví upír, ani nemáte monstrum pod postelí (věřte mi, pod tu svojí koukám pravidelně) se rádi bojíme. Už od dětství. A netvrďte mi, že jste nikdy nevyprávěli děsivý příběh s obličejem osvíceným baterkou. 

Svého času měli strašidelné příběhy hodně společného s pohádkami. Zapomeňte na pohádky, jaké známe dnes, bavíme se o jejich předcích spojených s lidovou tradicí. O Popelce, jejíž nevlastní sestry si raději uřezaly patu, aby obuly její střevíček. O malé mořské víle Ariel, která si nevzala prince, ale svůj život a proměnila se v mořskou pěnu. Nebo o Karkulce, kterou vlk prostě sežere a nezachrání ji žádný myslivec. Spousta pohádek byla mnohem více krvavá, děsivá a neměla happy end. A podobně jako strašidelné příběhy v sobě dodnes skrývají varování a poučení. 

Na rozdíl od pohádek jsou strašidelné příběhy podávány jako skutečné nebo alespoň založené na skutečných událostech. Některé mají skutečně základ v realitě, jiné jsou jen volně inspirované a šířené v různých variantách. A protože bát se je v dnešní době zábava (jelikož nám většinou nehrozí reálné nebezpečí), jsou tyto příběhy stále šířené a každá země má své vlastní. Myslím, že každý z nás zná podobnou historku nebo minimálně nějakou z městských legend. Minimálně tu o černé sanitce nebo o světově profláklé krvavé Máry.

Americký spisovatel Alvin Schwartz si atraktivitu a význam strašidelných příběhů dobře uvědomoval a tak ty "reálné" a lidově vyprávěné sesbíral. Sbírka děsivých příběhů pro děti Scary Stories to Tell in the Dark vyšla poprvé v roce 1981 a dočkala se ještě dvou pokračování, More Scary Stories to Tell in the Dark (1984) a Scary Stories 3: More Tales to Chill Your Bones (1991). Ve všech případech se jedná o krátké strašidelné příběhy nebo říkanky zahrnující také návod, jakým způsobem je vyprávět, abyste dosáhli co nejděsivějšího efektu na posluchače. Atmosféra knih je podtržena i působivým vizuálem. Celou sérii  totiž doplňují naprosto fantastické ilustrace od Stephena Gammella a je radost si knihy i pouze prohlížet.

České vydání pod jménem Noční můry z temnot naštěstí původní ilustrace zachovává, ale bohužel pro papírový přebal knihy byl použit motiv ze stejnojmenného filmu, který letos vyšel. Já jednoduše nemám u tištěných knih filmové přebaly ráda, přestože to vypadá vážně dobře. Formálně je 29 příběhů rozděleno do pěti kapitol podle typů a autor na začátek vždy připojí krátké vysvětlení o co vlastně rámcově půjde. Samotné příběhy jsou pak různě dlouhé, ale žádný z nich nepřesahuje tři strany. Schwartz se snažil co nejvěrohodněji zachytit způsob vyprávění a tak kromě návodu formou popisku v závorkách, některé říkanky obsahují také doprovodnou melodii nebo je text propojený s ilustracemi.

Podstatnou část knihy obsahují poznámky k jednotlivým příběhům, prameny jejich původu a bibliografii. V poznámkách autor více rozebírá jednotlivá témata, uvádí jejich další známé variace nebo dává příklady jiných příběhů. Přestože se ve většině případů jedná o americké historky, překladatel ve vlastních poznámkách odkazuje na knihy obsahující domácí variace. Vzhledem k folkloristickému rázu publikace je odkazováno na konkrétní místa v Aarne-Thompsonovo katalogu (jedná se o mezinárodní katalog motivů z pohádek a pověstí) a na konkrétní knihy rozvádějící daná témata. Oceňuji také, že bibliografie je doplněna o české zdroje, ať už překlady cizojazyčných publikací nebo ty ryze domácí. A že je skutečně po čem sáhnout.

Sice nemám srovnání s originálem, ale Vratislav Kadlec si dal záležet, aby překlad odpovídal smyslem, rýmováním nebo zmíněnými lokacemi. A pokud je nucen do textu výrazně zasáhnout, v poznámkách uvádí proč to udělal a jakým způsobem příběh změnil. Vždy se ale snažil zachovat původní vyznění a to se mu dle mého názoru povedlo. Jedinou výtku tak mám k příběhu Wendigo, kterému naprosto zjevně schází závěrečné slovo (ano, hledala jsem kvůli tomu anglickou verzi).

Jak jsem již zmínila výše, letos vyšel knihou inspirovaný, stejnojmený film. Tvůrci vzali jednotlivé příběhy (dokonce se tam mihne i Wendigo, ačkoliv pro děj filmu nemá žádný význam), upravili je době a postavám a napasovali do širšího kontextu. Původně se mi nápad adaptace Noční můry z temnot docela líbil, výsledek bohužel nemá s knižní předlohou společného více než právě ty jednotlivé příběhy a jejich sílu. Což nám taky hlavní hrdinka nezapomene několikrát říct. I přes pár zajímavých vizuálních momentů je film poměrně standardní a nezajímavou hollywoodskou produkcí, která prakticky nenadchne a o které už za týden nebudete vědět.

Pokud od knihy Noční můry z temnot budete čekat vážně děsuplné hororové příběhy, budete zklamáni. Ano, ty příběhy jsou děsivé, ale stále se jedná o folklór, který se šířil a dodnes šíří mezi lidmi. Cílem je vyděsit vyprávěním v příhodných podmínkách a kniha vám i ten návod poskytne. Z pohledu dnešního průměrného konzumenta hororových příběhů se tak může jednak o vážně slabý odvar, ale je důležité si uvědomit, že se jedná o děsivé příběhy pro děti a že nejsou jen tak něčím výmyslem, ale skutečně se vyprávějí. Vyděsila by vás dnes historka o Krvavé Máry? Ne? Tak vidíte. Každopádně já si tu knihu vážně užila a doufám, že v budoucnu u nás vyjdou také obě pokračování.

Noční můry z temnot (Scary Stories to Tell in the Dark)/ napsal Alwin Schwartz/ ilustroval Stephen Gammell/ přeložil Vratislav Kadlec/ vázaná s přebalem/ vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 2019/ 142 stran.