Nejlepší knihy roku 2020

Rok se s rokem... však to dál znáte. Každý rok nabídne spoustu zajímavých knih a zde je již tradičně mých nej 6, se kterými jsem loni měla čest já.

Nejprve se opět podíváme na rekapitulaci mé čtenářské výzvy. Zvolených 66 knih se mi zdálo poměrně dost, ale začátkem roku jsem byla téměř měsíc nemocná, takže nakročeno jsem měla dobře. Ale pak mi do celého čtení hodil vidle covid a já přes 2 měsíce na knihu prakticky ani nesáhla. Skóre mi trochu zachraňovaly audioknihy, ale nemohu říct, že by mi plně nahradily standardní četbu. Byly spíš příjemným rozptýlením v příšerné době. A pak jsem začala učit, což se mi doteď nedaří se čtením efektivně kombinovat.

Nakonec se mi podařilo zdolat 63 knih, ale na těch 66 bych se nejspíše dostala, jelikož některé audioknihy jsem poslouchala dvakrát, ale počítala jsem je jen jednou. Můj plán věnovat se více komiksům úplně nevyšel, ovšem poměrně se mi dařilo vystupovat ze svých čtecích standardů a narazit díky tomu na velice zajímavou četbu. Na podzim jsem se navíc zapojila do instagramového klubu klasikomilové, takže jsem se po letech toužení konečně ponořila i do čtení klasické literatury. 

Pro letošek na sebe odmítám jakkoliv tlačit a má výzva je pouhých 6 knih. Čtení by mělo zůstat radostí a ne povinností splnit nějaké číslo (což mi pak můj perfekcionismus dává sežrat). Ráda bych se dále věnovala více klasické literatuře a plus bych chtěla přibrat moderní beletrii, kde jsou moje mezery ohromné. V plánu mám také mnohem více cizojazyčných knih a slavné autory fantasy a sci-fi (ano, na letošek mám konečně v plánu i Sandersona). Jo a taky bych v létě ráda konečně dočetla podruhé Malaz. 

Jaké jsou tedy mé top 6? Popravdě mám radost, jen se na ně dívám. Rovnou 3 knihy jsou od domácích autorů a 3 pochází od malých nakladatelství. A samozřejmě, že jsem myslela i na audioknihy! 

Zde jsou:

Nejlepší horor

Mé první setkání s Miroslavem Pechem a rovnou naprosté nadšení. Ke knize Dítě tmy jsem se dostala na počátku čtecí krize a během dne a půl jsem z ní opět byla venku. Autor vzal poměrně ohrané motivy party dětí a krvelačného monstra, ale oblékl příběh do neotřelého a sugestivního kabátku. Na poměrně malém prostoru je výborně rozvedená psychologie jednotlivých postav, hrůznost krvelačného monstra i samotná zápletka. Ano, ano, ano a chtěla bych další, prosím! 

Moji recenzi si můžete přečíst v červnovém čísle časopisu Howard.

Nejlepší povídková sbírka

Sešívance jsem si přivezla z loňského Horrorconu a slyšela jsem na ně tolik chvály, že jsem se do nich pustila chvilku po Novém roce. A vší té chvále jsem musela dát za pravdu. Nejen, že v mém pohledu jde o jednu z nejlepších knih, co jsem loni četla (ač byla vydána v roce 2018), ale obecně ji pro sebe považuji za jednu z nejlepších hororových sbírek vůbec. Honza Vojtíšek i každý ze spolupracujících autorů jako ze sebe sešili to nejlepší a mně už dlouho nebylo tak fyzicky nepříjemně jako právě u Sešívanců. 

Pokud máte možnost, rozhodně po ní sáhněte a pokud ne, má recenze na ni je zde. 

Nejlepší audiokniha

Povídková verze mi kdysi zlomila srdce, román v audioknižním podání mi ho rozmlátil kladivem na milion malých kousíčků. Růže pro Algernon je silný příběh sám o sobě a Jan Potměšil dal Charliemu reálný a o to bolestivější rozměr. A já vím, že si to srdce nechám ráda zlomit znovu. Ještě několikrát. Tak moc jsem Charliemu fandila, i když jsem věděla, jak to skončí a fandila bych mu znovu. Růže pro Algernon je pro mě jednou z nejlepších audioknih vůbec a já smekám před vydavatelstvím OneHotBook za skvělou práci!

Recenzi připravuji.

Největší překvapení

Karamelová džungle je jednou z mých cest mimo oblíbené žánry. A zároveň největší překvapení. Terezu Salte už nějakou dobu sleduji a tak spoustu drobností o ní i Elite Bloggers už dávno vím. Jenže tohle je mnohem osobnější, reálnější a zároveň neuvěřitelně motivační. Možná je to tím, že jsem po knize sáhla ve vhodnou dobu, ale takovouhle nálož pozitivní energie už jsem dlouho nikde nenačerpala a jsem za ni opravdu vděčná. A až zase jednou budu pochybovat o sobě, vím, k jaké knize se mohu obrátit.

Postřehy ke knize připravuji.

Nejdivnější kniha

S gnómovkou nešlápnete vedle. Možná vás nevystřelí do vesmíru nadšením, ale minimálně uznáte, že na té knize vážně něco je. A pak je tu Americká modlitební příručka, stojící někde mezi v samostatné škatulce. Na jednu stranu reálně vystavěný systém modliteb kombinovaný s notnou dávkou absurdity, hlavní (anti)hrdina Wardlin, kterému se jeho život vymyká z rukou a poměrně zvláštní děj se spoustou filozofování, na druhou zrcadlo nastavené americké společnosti. Ovšem nejdivnější je, že to dohromady funguje, je to zábava a já se k ní určitě ještě někdy vrátím.

Recenzi připravuji.

Největší zklamání

Tohle ani nemohlo dopadnout jinak. Sice jsem už v době vydání tušila, že Harry Potter a Prokleté dítě nebude žádná pecka, ale výsledek předčil má očekávání. Já se vážně snažila být shovívavá, ale něco tak neuvěřitelně hloupého a zjednodušeného jsem už opravdu dlouho nečetla. Přitom motiv neporozumění otce a syna kvůli nechtěnému dědictví i Albusova kolej mi přijdou jako skvělá témata k rozvedení, jen výsledek se moc nepovedl. A nemyslím si, že na vině je formát divadelní hry, jako spíše scénáristé samotní. Do některých vod prostě není dobré se pokoušet vracet...

Postřehy ke knize připravuji.

Tolik k výběru toho nejlepšího z mého loňského přečteného. Četli jste také nějakou ze zmíněných knih?

A jaký by by váš výběr toho nejlepšího?